pondělí 16. října 2017

Miminko: půl roku s Kubíkem

Tak jsem si původně myslela, že Kubíkovi budu tyhle milníkové články o tom, co už umí, kolik váží a měří psát každý měsíc. A ejhle už mu bylo sedm měsíců a já píšu teprve třetí milníkový článek a to ještě zpětně. Ty předešlé dva najdete tady: Magické šestinedělí a Tři měsíce s Kubíkem. A já je asi spíš budu psát podle těch kontrol u lékařky, takže další čekejte až s osmým měsícem.


Kubík:
Se ukázal jako zdatný cestovatel, koncem srpna jsme se vydali autem do Chorvatska a on skoro celou cestu vzorně prospal. O našem letním cestování jsem se více rozepsala tady: Vzpomínky na léto a za nás tedy cestování s dětmi ano, a pokusíme se do budoucna ještě více odvázat.

Jinak tedy pojďme na tvrdá data, čtvrtý měsíc: 6,8 kg a 64 cm. Další milníky mám z kontroly v půl roce: 7,6 kg a 66 cm. Jak to ze začátku vypadalo, že váhový přírůstek nadprůměr, tak teď jsme naprosto v limitu. Kubík sice jí pořád po dvou hodinách, ale po menších dávkách. Ukecat ho, aby jedl víc a míň často se mi nepovedlo a věřte, že jsem to zkoušela horem pádem. Příkrmy jsem naonec zařadila až s ukončeným pátým měsícem, zkušela jsem už po čtvrtém měsíci, ale začátky nic moc a já na to ještě asi neměla dost trpělivosti. Spánek se mu přes den měnil snad každým dnem, o nějaké pravidelnosti jsem si mohla nechat zdát, stejně tak jako o nočním spánku. Tohle spaní 20 minut a pak někdy 2, někdy tři ale taky 4 hodiny vzhůru, to je děs. Koncem šestého měsíce se navíc zhoršil  noční spánek. Začala jsem podezřívat zuby a opravdu se ten první chvilku po ukončeném půl roce vyklubal. Tak o tom tedy až příště.



A jak to dopadlo s tím naším odloženým očkováním? Kubík se rozhodl, že ani čtvrtý měsíc není pro něj a těsně před očkováním si tam hodil lehce zvýšenou teplotu, takže opět odloženo. Nakonec dostal první Hexu na kontrole v půl roce a naprosto bez reakce. Asi věděl co dělá. Kromě běžných kontrol u dětské lékařky jsme absolvovali také pár kontrol na rehabilitaci. Na té poslední nás sestřčka pochválila a říkala, že už nemusíme cvičit a věnovat Kubíkovi nijak zvýšenou pozornost, pro jistotu se ještě v listopadu půjdeme jednou ukázat, ale pohybově je naprosto v normě. Jen mi v tomhle ohledu přijde o něco větší nervák a paličák než byla Sára. jak on jí vidí běhat, nejradši by se rozběhl za ní a jak mu pořádně nejde ani to plazení, strašně ho to štve a dává to dost hlasitě najevo.



Sárinka:
Je vzorná starší ségra. Kubíka rozesmívá, podává mu hračky, snaží se ho pochovat... občas ho rve za hlavu nebo za ruce tak, že se divím, že neřve. Ale on na ní pořád kouká jako na obrázek. Když jsem jejich vztah popisovala paní doktorce,jen se smála a řekla: "Nedivte se, děti patří k dětem, ta pozornost, které se mu od ní dostává, tisíckrát přebije to, že k němu není občas tak šetrná. On to přežije." A tak je spolu už i častěji nechávám chvilkama bez dozoru. Když vařím, slyším z obýváku jen Kubíkův hlasitý smích. Myslím, že mají krásný sourozenecký vztah. Sára se mě často ptá, kdy už Kubík vyroste a bude si s ní hrát. Doufám, že jim to vydrží a opravdu si spolu budou hrát a ne se rvát o hračky.

Já a Kuba:
My jsme od posleního článku, tedy od Kubíkových 3 měsíců zaznamenali velký úspěch. Povedlo se nám strávit jednu noc mimo domov úplně sami. Doma suplovala moje mamka a my jsme vyrazili na Colours of Ostrava, tedy vlastně jen na koncert Imagine Dragons. Byl to neuvěřitelný zážitek a teď myslím nejen ten konert, ale i to pročištění hlavy a vzduchu. Jedna hotelová noc a kolik to udělalo parády. Normálně jsem spala celou noc v kuse. Když byla Sárinka malá, troufli jsme si spolu s Kubou odjet přes noc až když jí byl rok. S druhým prckem jsem si uvědomila, že to, že je miluju, neznamená, že s nimi musím být pořád, naštěstí o něco dřív. A že by se o ně na chvilku nezvládl postarat někdo jiný? Došlo mi, že tyhle výlety za hranice našich všedních dní jsou víc než potřeba. Udržují doma rovnováhu. Nejsem přeci jen máma, jsem i manželka a partnerka a moc ráda si někdy užiju naplno i tuhle svou roli, i když to vypadá, že to bude zatím asi jen jednou za čtvrt roku

PS: Ta milníková deka je od MMMoje - www.mmmoje.cz

úterý 3. října 2017

Čtyřletá SuperSára

Moje čtyřletá holčička. Čím dál víc si vážím toho, že mám dceru. Občas si spolu jen tak sednem a povídáme si, přijde se pomazlit a dát mi pusu. Řekne, že mě má ráda. Nepochybuju o tom, že tohle nebude jednou umět i Kubík, a byla by to tedy jen výsada holčiček. Ale já z ní teď začínám hrozně cítím tu ženskost. Umí se podívat, jak to umíme jen my holky. Strojí se a parádí a tatínka má omotanýho kolem prstu. A je radost se na to dívat.


A jaká byla oslava? Velkolepá. Prostě SUPER. O tom, proč jsme zvolili tohle téma a místo jsem psala už dřív: Naše malá super hrdinka a teď je asi ten správný čas ukázat vám fotky. Oslavu jsem si poprvé užila i já, o děti bylo postaráno královsky a já se mohla věnovat dospělákům.



Sára se v MINI HEROES tak rozdováděla, že bylo těžký přesvědčit jí i k tomu, aby si šla sfouknout svíčky. Dort nakonec sklidil vělký úspěch, ale na rozbalování dárků už prostě neměla čas. Byla v úplně jiném světě, plná radosti a dojmů, kamarádi, babičky... a ta tělocvična. Lítala od jednoho k rduhému a pištěla. Všechno jí to pořádně došlo až doma druhý den, kdy se trochu uklidnila a začala vyprávět, rozbalila a prohlídla si dárky a dojedli jsme dort.




Všem, kdo slavili s námi moc děkujeme.

Velké díky patří také:
Nikče do MINI HEROES
strejdovi Honzovi za fotky - www.honzamartinec.com
Britě a Terce za Svítící písmena - www.sviticipismena.cz
Květinovým holkám za věnečky do vlasů - www.provoni.cz
.......................................................................................
Sweet bar včetně dortu - www.leliscupcakes.com
Catering: www.famagusta.cz

úterý 19. září 2017

Vzpomínky na léto

Včerejší den jsme s dětma strávili skoro celý v posteli. Ne, nikdo není nemocný, jen na mě dopadla tíha faktu, že je podzim. Normálně ho mám docela ráda, přijde mi takový melancholicky krásný. Ale letos mě zastihl nějak nepřipravenou. Tajně jsem doufala v babí léto a počítala s tím, že si ještě užijeme trochu sluníčka, když už třeba ne úplně tepla.

A tak mi tedy nezbývá než vzpomínat. Letos jsme měli krásné léto, ani jsem nečekala, že toho s Kubíkem tolik zvládnem. Druhé dítě je už prostě takový otloukánek. Se Sárou bychom se ve čtyřech měsících na koupaliště asi nevydali, ale Kubík už je součástí větší rodiny a musí se přizpůsobovat potřebám ostatních, stejně jako se my často přizpůsobujeme jemu. A tak nakonec padlo i rozhodnutí o dovolené u moře.
Tohle fotila Sára na GoPro, naše nejhezší fotka z dovči
V půlce srpna jsem se vydali směr Chorvatsko a protože se nám podařilo sehnat na poslední chvíli ubytování pouze na týden, rozhodli jsme se, že si z cesty tam uděláme takový mini roadtrip. Po dvou dnech intenzivního balení a půl dni skládání se do auta, jsme vyjeli vstříc novým dobrodružstvím. Děti v autě vzorně spaly a tak jsme navečer dorazili do Rakouského městečka Linz. Ubytovali jsme se, prošli si centrum, dali si večeři, strávili hodinku na hřišti a druhý den po snídani jsme se opět vydali na cestu. Děti byly v autě i tentokrát nadočekávání hodné, Sára s námi hrála nejrůznější hry a opravdu velký úspěch měla postřelená audiokniha Kašpárka v rohlíku. Myslím, že mě a Kubu to snad bavilo ještě o něco víc než Sáru. Kašpárka v rohlíku asi znáte, ale ta audio kniha... to se nedá popsat, to musíte slyšet. Směju se ještě teď. A protože Kubík to skoro celé prospal, už odpoledne jsme dorazili ke Slovinskému jezeru Bled, kde jsme zůstali další 3 dny. 



Na Bled se určitě musíme vrátit, je to nádherné místo, už dlouho jsem z různých stran sýchala o tom, že Slovinsko je krásná země a stojí za to. A teď jsem se o tom konečně mohla sama přesvědčit. Rozhodně souhlasím. Líbilo se nám tam opravdu moc. Vlastně jsme nevěděli, co tam máme dělat dřív. Naštěstí jsme měli krásně, takže vyhrálo koupání v jezeře. I když návštěva místního hradu, procházka městečkem nebo místní krajinou také měla své kouzlo, koupání je prostě koupání. Sára okamžitě najela na dovolenkový mód a jediné co jí zajímalo bylo, kdy dostane další zmrzlinu a kdy může jít zase do vody. Odjížděli jsme v pravou chvíli, na Bledu se začalo kazit počasí, my sbalili kufry a hurá k moři.


Tenhle přesun byl asi nejnáročnější, nějak nám nedošlo, že už je sobota a spolu s námi se vydá na silnice tolik turistů, ale i tak se to dalo zvládnout a nakonec jsme dorazili na místo. Biograd na Moru, náš nový domov na další týden. 

Bydleli jsme v mobile house Sunset v camp parku Soline kousíček od Biogradu na Moru. Bydlení v mobile housech jsem si zamilovala už loni. Je to paráda, dvě ložnice, kuchyň s jídelnou, koupelna a obrovská terasa. Moře bylo kousíček, max 10min pěšky, ale pláže narvané. Hlava na hlavě, všude stánky, hluk, hudba, pro malé děti lákadlo na každém rohu. Byli jsme strašně rádi, když nám naše pani správcová ukázala místňáckou pláž, sice jsme museli čtvrthodinky popojet autem a ještě tak dobrou čtvrt hodinu popojít pěšky, ale za ten klid to stálo. A co se nám u moře nejvíce osvědčilo?


Táhli jsme s sebou spoustu nezbytností, ale kdybych měla vybrat jen 3 věci, možná se mi budete smát, ale za nás byli nejpoužívanější opravdu tyhle:

1. Lehátko Babybjorn
Kubík ho miluje a už si bez něj nedovedu představit jediný den. Miluje ho tak, že jsme neváhali brát mu ho s sebou i na pláž. Budil tam dost pozornost, ale byl zlatej. Když tam usnul, mohli jsme se vykoupat všichni tři společně a on si tam lebedil. Prostě vemte miminu na pláž lehátko a je v pohodě. Nebo aspoň to naše bylo.

2. Bepanthen Care mast
Aneb univerzální krém na všechno, tentokrát uspokojoval především moje potřeby. Ano, brala jsem ho pro Kubíka, ale ustavičně jsem měla suché rty nebo ruce, ta sůl mi dává docela zabrat. Už od mala, kdy jsme k moři jezdili s rodiči, jsem měla problém s pletí. Po pár dnech na sluníčku, i když jsem se nespálila jsem si namočila obličej ve slané vodě a ten mě začal po pár chvilkách na suchu hrozně pálit. Po opláchnutí sladkou vodou byl stažený a velice vysušený, snažila jsem se ho namazat, ale jakýkoliv krém se na obličeji proměnil ve vražedného zabijáka. Pamatuju si, že jako malé mi to mamka ze zoufalosti mazala čistým máslem. V dospělosti jsem to řešila tak, že jsem si prostě obličej v moři nemáčela. Se Sárou to ale nešlo, strašně řádila, cákala, chtěla si hrát, potápět se, prostě jsem to nevydržela a užívala si vodu s ní. A pak to přišlo. Sice na to padla skoro celá tuba, ale normálně jsem si ten obličej po odsolení mazala Bepanthene Care mastí a byla to jediná mast, která mě neštípala a nepálila. Jen bych chtěla podotknout, že normálně citlivou pleť nemám a doma používám nejrůznější pleťové krémy (i ty neparfemované), z nich ovšem ani jeden nemůžu používat na dovolené u moře. Tak pokud máte podobný problém, nebo máte často suché ruce či rty. Určitě doporučuju řešit jedním, pro mě zázračným Bepanthenem. 


3. Kolo 
Nikdy bychom toho se Sárou tolik neušli a neviděli, kdyby s sebou neměla kolo. Ještě ve Slovinsku jsme obešli asi půlku jezera a Sára naprosto spokojená jezdila a zvonila všem na pozdrav. Stejně tak v Chorvatsku nebyl den, kdy by kolo nevytáhla, drandila po kempu a díky kolu jsme došli pěšky podél pobřeží až do Biogradu. Rozhodně doporučuju větším dětem kolo vzít, nebudete litovat.


Upřímně, řeknu vám, že jsme doma měsíc a už plánujeme, kam bychom s dětmi zase vyrazili.

úterý 29. srpna 2017

Naše malá super hrdinka

Přezdívku SuperSára jí dal strejda Honza a vznikla spontálně při přípravě jejích prvních narozenin. Chystali jsme zdobení na cupcakes a Honza se pokusil vytvořit supermanovské "S" jako Sára... SuperSára. Už jí to zůstalo. A tak mi bylo jasné, že když kamarádka Nika otevřela dětskou tělocvičku pro malé hrdiny s názvem MINI HEROES je jen otázkou času, kdy se tam se Sárou zabydlíme.

Prvně jsme se v tělocvičně v pražském Karlíně byli mrknout na dni otevřených dveří začátkem června, z toho dne jsou také tyhle fotky. Sára si to tam zamilovala a bylo rozhodnuto, od září nastupuje do superhrdinské akademie plné zábavných her, cvičení a úsměvů. Unavit naše dítě není nic jednoduchého, takže možnost dalšího vybití vítám. Zvlášť, když já s Kubíkem můžu zůstat sedět za skleněnou stěnou a jen pozorovat, co se uvnitř děje. A samozřejmě u toho popíjet kávu.


Pokud byste chtěli chodit s námi, neváhete a ještě se zapište, lekce jsou rozdělené podle věku, Sára bude od září už mezi čtyřletými. Koncem srpna totiž právě v MINI HEROES oslaví své čtvrté narozeniny. Ano, pořádají i dětské oslavy. Na té naší nebude ani tentokrát chybět strejda Honza, takže fotoreport je zajištěn a moc ráda vám pak o oslavě napíšu pár řádků.


Co vy chodíte s dětmi někam cvičit? Zaujala vás akademie MINI HEROES nebo jí už znáte?

pátek 11. srpna 2017

Meiya & Alvin - přírodní hračky

Na značku přírodních hraček Meiya & Alvin jsem narazila na festivalu mini a i když jsem si říkala, že na kousáto je ještě hodně brzy, neodolala jsem a sloníka Alvina jsme pořídili. Jsem z něj tak nadšená, že jsem si říkala, že vám o něm i jeho kamarádce myšce Meiye prostě musím napsat.


Na první pohled mě zaujal krásný design a hned na ten druhý informace, že hračky jsou 100% přírodní a bezpečné. Jsou vyrobené z gumy z kaučukového stromu a certifikované bavlny s ohledem na udržitelnost a zejména s ohledem na zdraví dětí. Navíc jsou ručně malované barvami na rozstlinné bázi. A co můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, přírodní guma má jedinečnou vůni i chuť a jemný sametový povrch. Hračky se vyrábí "trade fair" v rodinné továrně na Sri Lance.

Doporučují se pro prožezávání prvních zoubků, ale musím potvrdit, že miminkům se líbí ještě mnohem dřív. Kubíkovi se zprvu líbilo hlavně to, že náš Alvin umí pískat. Později mu začal ožužlávat chobot a teď už si ho zvládne vzít i sám do ručičky. Poctivě ho s sebou všude taháme a je to opravdu jedna z těch velmi oblíbených hraček.


Myška Meiya a sloník Alvin jsou nerozluční přátelé, roztomilé postavičky z knížky „A Day at the Park with Meiya and Alvin“. Jak u myšly, tak u sloníka můžete vybírat z několika variant různých hraček. Koupit je můžete například v prodejně Fór Kids nebo online na www.ondalek.cz
Jaké hračky pro děti upřednostňujete? Zajímá vás jejich původ a výroba?

úterý 1. srpna 2017

Léto vítej zpět, aneb recenze opalovací péče od Astrid a soutěž

Letošní léto je opravdu zvláští, střídají se tropické teploty s těmi... no přiznejme si to, s těmi podzimními. Asi nejen já bych ocenila, kdyby bylo letní počasí trochu více konstantní. Naštěstí je ten propršený týden snad již za námi a teď tedy zpět do tropů. Se sluníčkem se na výsluní vrací také opalovací péče. Možná si vzpomínáte, že jsem se začátkem léta zapojila do mamachallenge a velkého testování sluneční péče od české značky Astrid.


Sama jsem byla moc zvědavá jak u nás prudukty obstojí a z opravdu bohaté nabídky jsem si na testování vybrala tři produkty: jeden dětský krém, krém ve spreji pro celou rodinu a regenerační pěnu po opalování.

ASTRID SUN pro celou rodinu spray OF 30
Tenhle spray si oblíbíte. Myslím, že 30-tka je tak akorát pro horké dny v Čechách i u moře, přeci jen když sluníčko pálí, mažeme se častěji, takže vyšší faktor není potřeba. Se sprayem jsme si užili spoustu legrace. Má celkem velký rozptyl, což je super třeba pro nanášení na velké plochy, jako jsou záda, trefit utíkající dítko, které z toho má bžundu, už je horší. Do obličeje tedy rozhodně nedoporučuji rovnou stříkat, ae nanést třeba na dlaň a pa namazat, nebo použít dětský krém. Lahvička se dobře drží a moc se mi líbila červená pojistka proti nechtěné aplikaci. je funkční nejen v tašce při převozu, ale třeba i proti útoku dětí. Fajn je také, že jde o přípravek pro celou rodinu, já například nemám žádný problém mazat se dětskými přípravkami, ale zkuste to vysvětlit hrdým mužům. Jednoduše řečeno, přípravek jsme si zamilovali celá rodina. Není se tedy co divit, že vyhrál v programu Volba spotřebitelů – nejlepší novinka, v kategorii opalovací kosmetika. U nás doma vyhrál taky.


ASTRID SUN Regenerační pěna po opalování
Pěny po opalování mám moc ráda, protože když se vám podaží opravdu se spálit, je nanášení pěny o něco méně bolestivé. Letos potvrzeno mým mužem, který si opět spálil hlavu. Pěna se snadno stříká a opravdu je hodně hutná, při roztírání se rychle přemění na jemné mléko a zanechá pokožku příjemně hydratovanou a vláčnou. Skvělé je, že ruce si po nanášení nemusíte oplachovat, jako jsem byla zvyklá třeba u panthenolu, který se na rukou pak hodně lepil. Pěna nelepí a po pár dnech vám pokožka krásně zhnědne a zatím se tedy neloupe.

Používání pěny hodně baví Sárinku, stal se z něj u nás doma po dni stráveném na koupališti a osvěžující sprše doma v koupelně vtipný rituál. Nejednou jsme po sobě tu pěnu v koupelně házely. Je teď v trochu v rozmarném věku a já se s létem vždycky tak trochu vracím do dětství.



ASTRID SUN Dětský krém na opalování OF 30
Původně jsem ho plánovala pro Kubíka, ale většina opalovací péče je až od 3 let a on je opravdu tak malinký, že ho před sluníčkem pečlivě schovávám. Je bílej jak stěna, ale to já jsem většinu roku taky, tak k sobě aspoň ladíme.


Nakonec tedy krém testovala Sára, byl ideální na obličej, kdy jsem nechtěla používat sprej a když se Sárinka chtěla namazat sama. Protože v určitém věku, prostě musí všechno dělat sama. Znáte to taky? Krém se hezky roztírá a příjemně voní. I když Sára občas nanesla opravdu velkou vrstvu hezky se vstřebal a nelepil.


Hodně mě také zaujal pleťový krém na opalování s koenzymem Q10, má ochraný faktor 30 a těším se, že ho pořádně vyzkouším u moře. Mám většinou na dovolené problém právě s pletí, stačí abych se maličko spálila na obličeji a jakmile vylezu z vody zažívám hotová muka. Sůl štípe a obličej pálí, normálně s pletí moc problém nemám, ale na tu mořskou sůl v kombinaci se sluníčkem jsem přecitlivělá.


Mám opravdu radost, že jsem mohla Astrid sluneční péči vyzkoušet ještě před odjezdem na dovolenou a letos budu ušetřena každoročního váhání a výběru v drogérii. A protože jsem byla se všemi produkty velmi spokojená a celkově značkou Astrid velmi mile překvapená, mám pro vás soutěž hned o 3 balíčky všech čtyřech zmíněných produktů.

A aby to bylo trochu zajímavější, budeme o jeden balíček soutěžit přímo zde pod článkem, o druhý na Facebook stránce blogu a o třetí u mě na instagramu. Zapojit se můžete na všech třech kanálech a zvýšit tak svoji šanci na výhru.

SOUTĚŽ o balíček produktů od ASTRID SUN

Balíček zde na blogu můžete vyhrát, když do neděle 6. srna do 20h napíšete pod tento článek kde si letos v létě užíváte nebo budete užívat sluníčka. Nezapomeňte připsat váš e-mail, abych vás v případě výhry mohla kontaktovat ohledně zaslání doručovací adresy.

Vyhlášení výherce najdete v pondělí 7. srpna v tomto článku, výherce budu losovat.



Všem vám moc držím palce a užívejte léto, ať už na sluníčku, či někde v klídku ve stínu.

VÝHERCE:
Všem vám moc děkuji za účast v soutěži a gratuluji výherkyni, štěstí se usmálo na Zuzanu Besedovou.

pondělí 24. července 2017

Be happy s HappyGo, aneb výsledky testování prvního elektrokočárku

Elektro kočárek? To jako vážně? Moje první reakce byla trochu zdrženlivá. Jedna moje kamarádka dokonce vtipně poznamenala, že za chvilku za nás ty kočárky snad budou i rodit. Předsudků jsem byla plná, takže jsem si řekla, že nejlepší by bylo si ho opravdu vyzkoušet a podívat se tomuto českému výrobku na kolečka. Nabídku na zapůjčení kočárku na 3 týdny jsem tedy přijala a byla moc zvědavá, co všechno umí.
 

Ne, nejezdí sám. Ta elektro funkce spočívá především v tom, že při přítlaku na madlo - tedy například když jdete do kopce a opřete se do toho, motorek se aktivuje a přitláčí spolu s vámi, sám tedy nikdy nejede, jakmile pustíte madlo nebo jen přestanete vyvíjet na madlo takovou sílu, zase se vypne. Věřte, že i v Praze jsou místa, kde tuhle funci užijete. Několikrát mi kočárek pomohl do kopce na Vyšehrad, kam jsme šli s Kubíkem vyzvednou ségru ze školky. A jednou nás všechny zachránil před deštěm, část elektroniky je umístěná mezi zadními koly, tam je také zesílená konstrukce, na kterou si může větší dítko bez starostí stoupnout, a tak když začalo krápak, nastoupila Sára na kočárek, já zatáhla Kubíkovi korbu a už jsme mazali z Výtoně kopcem nahoru na Karlák, doma jsme byli coby dup a jen jsme zavřeli dveře spustil se strašný lijavec.



Další elektro funkcí je samohoupání, tomu jsem se smála hodně, smát jsem se ale přestala, když jsme se na hřišti stala středem pozornosti. Kubík si totiž houpání dost oblíbil a já s ním. Nejvíce jsem ho využívala právě na hřišti, cestou tam malej brácha usnul a velká ségra si chtěla jít hrát. "Mamí, pojď se mnou, prosíííím, můžeš mě pohoupat. Můžeš se mnou jít na písek? Můžeš"... Znáte to? Možná stejně jako to, že když kočárek zastavíte, ten mrňous v něm se do vteřiny vzbudí. A tak jsem tedy zastavila, zapla houpání a vesele si šla hrát se Sárou.

Dostala mě i možnost ohřát v kočárku příkrm nebo nabít si telefon. Skvělé je také osvětlení kočárku malými diodami vpředu i vzadu, kvůli viditelnosti a bezpečí. Sečteno podtrženo, z těch elekrofunkcí jsem si sedla na zadek, a sama jsem si ošahala, že jsou vlastně celkem život usnadňující.



A jak se v kočárku líbilo Kubíkovi? Vzhledem k tomu, že je to velmi zvědavé miminko, moc se mu líbila možnost mírného náklonu, z kočárku dobře viděl, měl v něm dost místa a pohodlí. Mě osobně se moc líbil kvalitou použitého materiálu, ta korba křížená se sporťákem - dokonalost.


Co ovšem musím vytknou je ovladatelnost kočárku, díky elektronice je poměrně težký a robusní, což i kvůli designovému madlu ztěžujeme manipulaci. Navíc na to široké madlo nejde nikam pověsit přebalovací taška, vozila jsem ji na nánožníku, protože Kubík je ještě mrňous, tak se mi tam zatím vešla. Pro mě samotnou byla váha kočárku při výběru moc důležitá, často se vám stane, že vám s ním nikdo nepomůže a musíte sjet nebo vyjet po zadním kole pár schodů a tady si celkem máknete. Určitě  bych také výrobci doporučila přidat středovou tyč mezi přední kola nebo aspoň nějaké madlo, aby bylo možné kočár někde chytit a pomoci ho do schodů vynést. Za zvážení by také stála výměna kloubů u předních koleček, která se často zasekávají a znemožňují tak hladký rozjezd.

Každopádně na to, že se jedná o první model, za mě rozhodně klobouk dolu a jsem vlastně i tak trochu vlastenecky hrdá, že se takovou novinku podařilo vyvinout české firmě. Kočárek je do posledního šroubku vyráběný komplet v České republice, konkrétně v pražských modřanech. Držím palce a mávám do Happy Go. Děkuji za zapůjčení a přeji spoustu spokojených zákazníků.



Kdyby vás ke kočárku cokoliv zajímalo, neváhejte se ptát, moc ráda odpovím.