týdnu, kdy se zjišťuje poškození srdce či mozku. Doktorka mluvila o cystách v hlavičce, byly tam dvě, jedna 11mm a druhá 6mm, každá v jedné hemisféře. Hned nám vysvětlovala, že se to stát může a není to zas tak ojedinělé, a že se cysty vstřebají do 24. týdne.
 |
| Ultrazvuk hlavy a viditelné cysty |
Od paní doktorky jsem se ještě dozvěděla, že to může být jeden z příznaků genetické vady, ale bývá spojen s nějakým dalším příznakem. Vzhledem k tomu, že jsem měla v pořádku, jak genetiku v 13. týdnu, tak tripltes, nepovažuje za nutné posílat mě na odběr plodové vody a přikládat tomu větší vážnost. Kontrola za 14 dní by měla ukázat postupné vstřebávání cyst a dokázat, že se není čeho bát.
Na chvilku mě to uklidnilo, bohužel klid vydržel jen než jsme dojeli domů a já si uvědomila, jak strašné by bylo zjistit, že bychom měli o naše miminko teď přijít. Pak následoval střídavě pláč, rozhodnutí, že tím nebudeme stresovat rodinu, dokud nebudeme sami vědět víc a hledání dalších informací. Na diskusních fórech jsem zjistila, že podobnou zkušenost má víc maminek, všechny psaly, že cysty postupně zmizely a přiznávaly, že plašily úplně zbytečně.
Za dva dny jsem se trochu oklepala a rozhodla se prostě počkat na další vyšetření, no co mi také zbývalo jiného? A to byla úleva, když nám doktorka řekla, že jedna cysta je již úplně pryč a druhá je tak malá, že zmizí během následujících dní. Všechna další vyšetření byla již v pořádku.
Tenhle příspěvek jsem se rozhodla napsat především proto, abych řekla všem, které se s tím někdy setkáte: Snažte se k tomu přistupovat maximálně racionálně, nebojte se o tom mluvit s okolím - uleví se vám a navíc, opravdu není čeho se bát! Zní to hrozně, ale vlastně o nic nejde. Nebojte se, nejste v tom sama.
Žádné komentáře:
Okomentovat