neděle 16. června 2013

Těhotenská nevolnost a únava, aneb můj první trimestr

Začalo to celkem nevině, občas mi ráno prostě nebylo dobře. Asi tak jako když máte kocovinu, v žaludku prázdno, trápí vás hlad, ale víte, že najíst se právě teď nebude ten nejlepší nápad. Bohužel tyto stavy v mém druhém měsíci těhotenství vyústily až v 3týdenní pracovní neschopnost. Což v praxi znamenalo neschopnost vstát vůbec z postele a sníst víc jak půlku suché housky za den. Ano moje ranní nevolnosti se jaksi protáhly do celého dne.

Možná u té snídaně i usnu, kdo ví...
Vadilo mi úplně všechno, pachy, chutě, pouhá představa jídla. Po výraznějším úbytku váhy bylo jasné, že se to musí začít řešit. Už na začátku jsem všude četla jen, jak to musím vydržet, a že někdo má prostě smůlu a trpí na to, ale vlastně se vůbec neví proč. A už vůbec na to neexistuje nějaké universální řešení. Zoufale jsem se s miřovala s tím, že jestli nečekáme dvojčata, budeme muset přijmout fakt, že budeme mít jedináčka, protože tohle jsem opakovaně podstupovat nehodlala.

Zkoušela jsem spoustu osvědčených rad, jako zázvorová lízátka, bylinky, jíst ještě v posteli... Jediné co zabralo, byl Torecan, prášky, které mi napsala má doktorka. Můžu je skutečně doporučit, bez nich bych kolikrát ani nevstala z postele. S jídlem jsem měla potíže sice i nadále, ale bylo to již ve snesitelné formě a mohla jsem na veřejnost.

Do té doby než jsem byla těhotná jsem jídlo milovala a na těhotenství a těhotenské chutě jsem se vyloženě těšila. Bohužel až do půlky druhého trimestru jsem se v jídle jen dloubala a každé sousto jedla tak 5 minut. Okolí ze mě bylo naprosto zoufalé, zatímco všichni byli po snídani, já si stále úhledně mazala toust máslem.

A vážně to musim sníst?
Navíc se ve třetím měsíci přidala neuvěřitelná únava organismu, takže snídaně mě totálně vyčerpala, o komatu co jsem měla po obědě, ani nemluvím. Únava mi bohužel vydržela až do pátého měsíce, takže můj první trimestr byl opravdu výživný.

Teď s odstupem, už ale vím, že ženské tělo je neuvěřitelné a zvládne opravdu nepochopitelnou zátěž. Navíc má opravdu skvělou vlastnost... po čase to špatné prostě vytěsní. Tělo se oklepe a ten pocit, kdy vás miminko poprvé kopne, a vy ucítíte jeho pohyby, ten vám to všechno vynahradí. Nakonec budete schopná koukat se na všechny ty komplikace s těhotenstvím spojené s ironickým nadhledem. A historkami o průběhu vašeho nejkrásnějšího období, budete bavit své přátele.


2 komentáře:

  1. Tak na tohle období se opravdu netěším, i když se to pro ten budoucí pocit dá přetrpět. Moc hezký!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba budeš mít štěstí a nebudeš na těhotenské nevolnosti trpět vůbec, většině mých těhotných kamarádek stačilo pravidelně a po menších dávkách jíst a špatně se jim nedělalo. Traduje se, že prý to mají holky stejné, jako to měla jejich mamka, u mě to tedy platilo.

      Vymazat