sobota 7. září 2013

Jak se rodí v Podolí

Sára Hnidáková
Porod je téma samo o sobě, pokud chcete vlastní miminko, nejede přes to vlak a musíte se s tím smířit. Jaké to ale je rodit? To se nedá popsat, to si prostě musí každá zažít sama. Navíc je to tak individuální, že i průběh a vnímání bolesti může být u každé ženy odlišné. No a jak jsem to prožívala já?

Začalo to celkem nevinně. Někdy v půl čtvrté ráno, teď už vím, že to byly "pouze" poslíčci, ale původně jsem si opravdu myslela, že to jsou kontrakce. Nad ránem jsme se vydali do porodnce v Podolí, kde mě napojili na monitor a řekli mi, že mi pravděpodobně voda nepraskla, jak jsem si myslela, a že tedy nerodím. Pro jistotu mě požádali, abych se po 2 hodinách vrátila na další kontrolu. Takže já nerodím? A ty bolesti, to je jako co? No tak jsme teda jeli domů, s tím, že se tam za dvě hodiny vrátíme. Při odjezdu nás nezapomněli informovat, že mají stop stav, a že kdybych náhodou opravdu začala rodit, ať jedeme rovnou na Bulovku nebo do Kladna, že oni jsou plní.

Jak jako plní? Ještě víc stresujte rodící ženskou, proč by ne! Já prostě budu rodit v Podolí, nezájem! "No, ale vy ještě nerodíte, paní Hnidáková, to jsou opravdu jen poslíčci," vrátili nás podruhé, po těch dvou hodinách. Cože? Jako fakt? A co ta bolest? To je jako co?

S pyšným tatínkem
Takže jsem totální hysterka! Dvakrát na planej poplach. Myslím, že v tom se to pohlo i s naším miminkem, když slyšela, že z maminky dělají v porodnici tak trochu blbce, rozhodla se, že jim to teda ukáže, jak já ještě nerodím a narvala to tam na plno. Když jsme jeli do porodnice potřetí, což bylo asi hodinku na to, co mi řekli, že dneska opravdu ještě rodit nebudu, porodila jsem jim málem ve vstupní hale. Nebo ta recepční si to aspoň myslela, když mě viděla a doktor si pro mě přišel až ke vchodu. Za 4 hodiny byla Sára na světě, šlo to tak rychle, že i když jsem nakonec epidurál chtěla, už mi ho nestihli dát. Čas je během porodu opravdu relativní. Zpětně mám pocit, že to celé na porodním sále trvalo tak odhadem hodinku a půl. Čas hrál roli i při našem příjezdu, protože už nás také nestihli přeposlat do jiné porodnice a rodila jsem tedy opravdu dle původního plánu v Podolí, kde se během dopoledne naštěstí trochu uvolnilo místo.

Sárinka před odchodem domů
Na porodnici jako takovou si rozhodně stěžovat nemůžu, měla jsem skvělou porodní asistentku, která mě neuvěřitelně motivovala a díky níž byl pro mě porod mnohem snažší. Největší oporou mi byl samozřejmě Kuba, který působil naprosto přirozeně a klidně. Celé to bylo hodně domácké, porodní sál vypadá skoro jako obývák, čekala jsem to prostředí více stresující. Zblblá z televizních seriálů jsem očekávala spoustu přístrojů, doktorů, hábitů, chirurgických nástrojů, ale nic z toho tam nebylo.

Chtěli jsme nadstandard, který se povedlo získat, i když v té vyšší cenové relaci, přesto jsem za něj byla strašně ráda, soukromí pro mě bylo k nezaplacení, navíc spolu s možností pobytu manžela na pokoji a neomezených návštěv. V šoku jsme byla také z té péče, všichni na mě byli moc milí, sestřičky, doktoři, uklízečky... měla jsem skoro pocit, že jsem někde na hotelu s nepřetržitou péčí, které se mi dostávalo skutečně nadmíru. Nenapadá mě opravdu nic, co bych mohla vytknout. Sárinka se skvěle adaptovala, a tak jsme šli domů hned v tom nejkratším možném termínu. A o cestě domů zase příště.

Sára Hnidáková se narodila dne 30. 8. 2013 v 16:01, vážila 3220g a měřila 51cm, oba rodiče zvládli porod bez větší fyzické i psychické újmy a těší se z přítomnosti nového člena rodiny. Všem babičkám, dědečkům, tetičkám a strýčkům moc děkují za návštěvy, dárky, gratulace i pořádné zapití. Sárinka bude opravdu zdarvá holčička! Děkujeme!


9 komentářů:

  1. Gratuluju! Sárinka je nádherná! A koukám, že se narodila přesně o rok později než náš Bertík. A taky v Podolí a taky jsme tam byli spokojení:) Ať vám krásně roste a dělá samou radost (to určitě oboje bude;))

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju, Magdi, tak to dodatečně gratulujeme Bertíkovi k narozeninám!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A příště už můžou slavit spolu :D

      Vymazat
  3. Lelí, moc gratuluji! Malá je nádherná! A jsem ráda, že porod dopadl dobře a že jste obě v pořádku a zdravé. Mimochodem s těmi poslíčky - ještě, že tak, aspoň máš do budoucna co vyprávět:-).Není nad veselé historky z porodu:-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru moc děkuju, to je pravda, aspoň mám co vyprávět :D teď už se tomu navíc i dokážu smát. Ještě jsem ti chtěla moc poděkovat, za tu radu ohledně toho, že si mám říkat, že moje tělo mě nezklame, že mě v tom nenechá a proběhne to hladce. Opravdu hodně mi to pomohlo!

      Vymazat
  4. Lelí, moc gratuluju k narození krásné holčičky! Já jsem to měla s Jindříškem podobně, ale rodila jsem v Kolíně v noci a tak si mě tam teda nechali, i když všichni pochybovali o tom, že rodím. Ještě v 1 hodinu ráno mi sestřička při kontrole říkala, že to na porod nevypadá a ve 4:06 se Jindřich narodil. Včera mu byl 1. rok :-) Užívej prvních dnů mateřství a hodně zdravíčka celé rodince!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeden by řekl, že to přeci musí poznat. I když já ten monitor třeba měla u poslední kontroly (když nás posílali domů) opravdu naprosto v pohodě, bez známek toho, že by se malá chystala ven. Na druhou stranu jsem pořád jezdili jen tam a zpět, mohli si nás tam nechat rovnou. Ale tak co, hlavně, že jsou ty naše děti zdravé. Já jsem teda moc ráda, že to mělo takový rychlý průběh. Jinak Jindřiškovi dodatečně gratulace k narozeninám!

      Vymazat
  5. Konečně jsem si článek v klidu přečetla. Gratuluji! Ať vám Sára dělá co nejvíc radostí a co nejmíň starostí. Jsem zvědavá, jak vám to holky všechno půjde. Pevně věřím, že budete dobrý tým :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dinčo, moc děkujeme, taky v to pevně věřím :) zatím máme dobře našlápnuto!

      Vymazat