pondělí 17. února 2014

Z postýlky do postýlky

Kolem spaní novorozenců se vedou dlouhosáhlé diskuze, názory se liší. Ještě před otěhotněním jsem se přiláně k vlastnímu pokojíčku už od narození. Pak se Sára narodila, já viděla jak moc je zranitelná a nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Hodně mě také ovlivnila knížka Nejšťastnější miminko v okolí, díky níž jsem se přestala obávat toho, že bychom jí mohli rozmazlit.

Spát se Sárinkou v posteli jsem však zavrhla hned od začátku, bála bych se, že jí zalehnu, nebo že se svalí dolů. Věřím tomu, že bych se nevyspala ani já, ani ona. Kvůli nedostatku místa v ložnici nebylo možné přirazit postýlku až k naší posteli, takže jsem se rozhodla řešit malou přídavnou postýlkou k naší velké posteli. Tuhle postýlku si nemůžu vynachválit a určitě bych jí všem vřele doporučila, spala jsem mnohem klidněji. Sárinku jsem měla na dosah ruky, často jsem usínala s tím, že jsem jí držela za ručičku. Postýlka je ohromně praktická, na kojení jsem nemuselá vůbec vstávat a přesto měla Sára svůj prostor a já se nemusela bát, že jí ublížím. Postýlka je určená na první 3 měsíce, může se zdát, že je to velká investice, ale Sárinka v ní vydržela skoro až do pátého měsíce (a to je to velké miminko). Navíc se dá postýlka později použít v dětském pokoji jako mini pohovka. 

Sárinka má tedy za sebou první stěhování, z postýlky do postýlky. Moje snaha udržet jí pěkně uprostřed, aby měla kolem sebe dostatek místa byla marná. I když jí tam položím, vždycky se odsouká do pravého rohu, kam se úplně namáčkne a teprve pak, s pocitem bezpečí, může spát. I tak si myslím, že jí větší postýlka vyhovuje. První tři měsíce jsem jí ukládala vždy v zavinovačce, od té doby, co je ve velké postýlce, zvládne usnout sama. Jen jí položím, přikreju peřinkou a pustím ukolébavku. Za pár minut jí dojdu zkontrolovat a většinou spí jako andílek.

Stále ještě zůstává s námi v ložnici, i když pomalu začínáme cítit, že se tam navzájem rušíme. Ta doba, kdy jsme kolem ní mohli dělat hluk, jak se nám zachtělo a ona tvrdě spala, je pryč. Ruší jí naše povídání, oblíbené usínání u seriálu puštěného z počítače na nočním stolku, noční cesty na záchod, zakašlání... naopak ona mě neustále budí svým vrtěním, převalováním a občasným pokňouráváním, nic k čemu bych musela vstát, ale úplně zbytečně mě to vzbudí. Myšlenky na vlastní pokojíček začínají tedy být na pořadu dne.

9 komentářů:

  1. Já teda jenom žasnu, že je něco takového možné! Myslím teda položit do postýlky a odejít a dítě samo usne atd.:) A navíc evidentně vůbec neřešíte nořní buzení... Co jsme udělali špatně??:) Naše holčička se budí čím dál víc a my jsme úplně trotálně mrtví, sama by neusla ani za nic a kdyby nespala v naší posteli, asi by nespala vůbec. Jojo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, v noci se budila ještě do minulého týdne jen jednou kolem čtvrté ráno na jídlo, teď se budí zase dvakrát za noc, kolem druhé a páté, ale zase usíná mnohem dřív. Uvidíme jak to bude dál. Trochu se bojím, že nám to rozhodí zoubky. Metoda položím do postýlky a spí funguje jen když je unavená a spát opravdu chce, když je přetažená, tak musím nejdřív uspat v náručí, protože to se spánku vyloženě brání. Nejlepší zkušenost s uspáváním mám na míči.

      Vymazat
  2. To zní až idylicky!!! Já jsem ve fázi řešení budoucího spaní, ale jasno zatím nemám (jako ještě v mnoha a mnoha dalších věcech, týkajících se našeho miminka...). Držím palce, ať spací režim vydrží tak krásný a ať případné stěhování do pokojíčku přinese své ovoce všem zúčastněným!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucí, to pak přijde všechno s miminkem, podle mě neexistuje správný postup, ale jen postup, který tobě jako mamince bude nejvíce vyhovovat.

      Vymazat
  3. Vlastní pokojíček - to je nejlepší, co jsme pro Járu udělali. Určitě ho dopřejte co nejdříve i Sárince. Vyspíte se obě dvě mnohem líp. Na Sárinčin nový pokojíček se moc těším. Bude to určitě malé dětské království.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Háňo, pamatuju si tvůj článek o Járinkově pokojíčku a myslím, že to bylo právě kolem půl roku, kdys psala to samé, na co jsem teď přišla já. Myslím, že jí bude opravdu líp ve vedlejším pokoji, kde bude mít svůj klid.

      Vymazat
  4. Gratuluji, vy jste to zvládli zatím na jedničku. Přeji vám, ať se nic nezvrtne a vy si bezstarostnost uspávání užíváte.

    Jak to mělo šest mamin v mém okolí se můžeš podívat zde:

    http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/spim-spis-spime-o-uspavani-spolecnem.html

    Tak jen tak dál Sárinko. Dělej rodičům radost :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju Dinčo, článek jsem četla hned jak jsi ho napsala, abych měla před Sárinkou trochu náskok. Doufám, že jí to takhle vydrží, i když bojim, bojim, až porostou zoubky.

      Vymazat
  5. My jsme naší Markétce pořídili velkou postýlku, ale s komplet oddělávacím bokem, který se zasune tak 10 cm nad podlahu. Postýlku jsme pak přirazili k naší posteli a vzniklo to samé, co popisujete. Nemůžu si to vynachválit :-) Už nás ale začíná trápit to vzájemné rušení a bohužel více pokojů nemáme. Asi se budeme muset přesunout s partnerem do obýváku nebo vydržet.

    OdpovědětVymazat