středa 30. dubna 2014

Žádné mimino, máme batole!

Já to sním, jo?
Už to není miminko, máme doma batole, asi před týdnem přišla na to, že lézt se dá i dopředu, teď už si to drandí po kolínkách po celém bytě. Sama se posadí, klečí, zkouší vylézt na gauč a stavět se. Žvatlá a svýma dvěma zoubkama sama okusuje banán. Co není v dostatečné výšce, to ochutná.

A co to znamená pro nás? Rychlé bytové úpravy! Všechny kytky ze země šly na poličky, protože Sára je buď oškubávala nebo jim ujídala hlínu. Balím přebalovací pult, protože pokládat jí na něj je spíš nebezpečné, než pohodlné. Zásadně se z něj při přebalování snaží odejít.

Na oslavu všech těhto pokroků dostala Sárinka svou první židličku. Pro ní je to nová zkušenost a především radost z toho, že všude vidí. Pro nás je to trochu závazek, protože nyní už může Sárinka jíst s námi u stolu. Nám, tak v zájmu toho "jít dítěti příkladem," končí večeře s talíčem v klíně před televizí.

Pokroky jsou super, ale je to i trochu smutné. Už to opravdu není malé bezmocné miminko. Když koukám na fotky z porodnice, nechápu, že kdy byla takhle malinká.

Hele mámo, stojím! 
Banán, jo? Hm... tak jo.
Jeden klik, dva kliky...
Za chvilku jsem nahoře!
Tak čau, já jdu makat!

1 komentář:

  1. Jojo, čas letí strašně rychle, ale zase je s těma dětma větší a větší sranda :). A pro uchování vzpomínek jsou všechny ty fotky, zápisky, videa apod. ... Teda alespoň já to tak mám.

    OdpovědětVymazat