středa 29. října 2014

Nerozlučná dvojka

Sárinka se může o Amču vždycky opřít
Kromě toho, že Sára tu naší statečnou prvorozenou bulteriéří holčičku neustále dost masakruje (leze jí do pelíšku, bere jí hračky, vylejvá jí misku s vodou, tahá jí za ouška a dloube jí do očíček) jí teď nově také začala ve velkém projevovat náklonost a svou lásku. To, že má Amélka ráda Sáru jsme věděli už od mého těhotenství. Na to, zda bude mít Sára ráda Amélku jsme si museli přeci jen chvilku počkat.

I když jsme nečakali nic jiného... jak by jí mohla nemít ráda, když vedle ní vyrůstá a mít jí ráda je pro ní naprosto automatické. Přesto mě dostalo, když jsem viděla Sáru jak svojí psí ségru poprvé objímá. Pověsila se jí na krk, položila si na ní hlavičku a ručičkama se jí snažila hladit. Tak jak to často vídá u nás. Děti se prostě učí nápodobou a já jsem strašně šťastná, že naše dítě nebude mít ze zvířat nikdy strach a díky Amélce nebude trpět ani hloupými předsudky o "bojových" plemenech.


2 komentáře:

  1. hihi, v tom je výhoda bulíka nad minibulíkem :) Lilinka by ji takhle neuvezla, ale jinak mě to taky ani v nejmenším nepřekvapuje :)

    OdpovědětVymazat