pondělí 13. října 2014

Rodičovství unavuje

Naší holčičce byl nedávno rok a já musím přiznat, že s únavou je to daleko lepší. Ale jsou dny i noci, které prostě stojí za to. A na hubu padám nejen já, ale i Kuba, nevyspání, neustávající dětský křik a pláč, povinnosti, které za nás nikdo neudělá... je to tak rodičovství je super, ale unavuje, to je prostě fakt.
Když nespíte v noci, dospáváte kde se dá
Teď zrovna to jsou zuby, roste jich asi šest najednou, chápu, že jí to musí bolet a cítím s ní, taky jsem s ní vzhůru, snažím se jí utišit, cítím tu beznaděj a především bezmoc, že už fakt nevím co dělat. Když se nevyspíme v noci, táhne se to s námi i celý den, dohnat spánek je nemožné. Sára už má tolik energie, že spí jen přes poledne, někdy taky jen třeba hodinku a půl, což znamená, že před námi je pak dalších 7 hodin aktivit.

Když jdete večer ven a trochu to přeženete s alkoholem, můžete ráno napsat do práce, že je vám zle a že si berete sick day, když jste nemocní zůstanete v posteli klidně i týden, když už je té práce na vás moc, prostě si jen vezmete volno a dáte si relax. Jenže maminky májí hrozně přísného šéfa, ty malé křiklouny nezajímá, že jste nemocná nebo prostě jen unavená. Pokud nezajistíte, že se o ně postará někdo jiný, odpočinout si nemůžete. Péče o dítě totiž odložit nejde, nemůžete říct, ok, tak já to tedy udělám později. Oni si totiž sami neuvaří, nenají se, nepřebalí se, nevykoupou se, dokonce si ani sami nevydrží hrát. Často chtějí pochovat, i když váží už přes deset kilo. Chtějí se vás aspoň držet za ruku,  i když se k nim hrbíte a vaše záda pak bolestí volají o pomoc.

Tak už pojď, mamí!
Rodičovství je prostě fyzicky i psychicky náročné. Pokud můžete dejte si občas pauzu. Je to těžké a vyžadujete to součinnost okolí a větší organizační schopnosti, ale pokud to neuděláte. Tak stejně jako v jakékoliv jiné práci, hrozí syndrom vyhoření. Často slýchám od rodiny a kamarádů, my si jí vezmeme, my vám budeme chodit hlídat, ale když dojde na lámání chleba, každý má spoustu svých povinností, práce, aktivit a zájmů, že se z toho stanou nakonec jen plané řeči a sliby. Nakonec mi vždycky dojde, že je to pochopitelné. Vždyť je to naše dítě, naše práce, my jsme věděli do čeho jdeme a musíme to zvládnout.

S dětmi si přerovnáte priority, pro mě jsou teď třeba peníze utracené za hlídání, abychom mohli jít s Kubou sami na večeři skvělou investicí. Večeře nás vyjde dvakrát tak dráž, ale ten volný čas mi doplní energii, že se mi to v čase stráveném se Sárinkou několikanásobně vrátí. I to byl důvod proč jsem se minulý týden vrátila do práce. No, vrátila... chodím se tam snažit něco dělat pouze 8 hodin týdně, ale je to naprosto osvobozující pocit. Zase si připadám svéprávná. Navíc, když jsem se první den po 4 hodinách vrátila domů, Sárinka mě přišla přivítat ke dveřím, šťastná, že je máma doma mě objala a pevně tiskla. Tohle jsem Kubovi vždycky záviděla, že já tu Sáru vlastně už moc nezajímám, a ona jakmile slyší klíče v zámku, začne volat tata tata tata a běží ke dveřím. Teď jsem to byla já, koho šla vítat, a s kým si pak užila naplno zbytek dne.

Rodičovství unavuje a je možná trochu paradox, že já si teď chodím odpočinout na dvakrát půlden v týdnu do práce, ale je to tak. Miluju ten pocit, že dělám něco čemu rozumím, v čem jsem dobrá, že se dokážu chvilku soustředit na něco jiného a hlavně, že se mám za kým vracet domů. Tohle vám práce z domu neumožní. Ten jeden den v týdnu mi bohatě stačí. Zbytek stále patří Sárince, jí ale také Kubovi a Amélce, a i když to někdy unavuje trochu víc, je to krásná únava.

9 komentářů:

  1. Mě teda pobavilo "někdy taky jen hodinu a půl":) Pro mě je hodina a půl megadlouhý spánek, naše rok a půl se budí v noci i 6-10x a přes den spí 1x tak půl hod, někdy, když se hodně daří, tak přes hodinu... ufufuf

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to zní jako noční můra! A to se takhle v noci budí vždycky?

      Vymazat
    2. No, je to trochu noční můra:) ano, budí se takhle od 4 měsíců. Kdybych tohle nezažila, nevěřila bych, jak obrovské rozdíly mezi dětma můžou být.. a jak obrovsky rozdílné je pak vnímání náročnosti rodičovství... znám maminky, kterým děti spí celou noc od porodu nebo dvou tří měsíců a zase další, kterým děti spí přes den tři i čtyři hodiny.. to mi vždycky zní jako ráj na zemi...

      Vymazat
  2. Ty zoubky dokážou potrápit. Mně teď rostly moudráky, takže se do těch prďolů umím vžít. Chudák Sára. Používáte calgel? Nikče pomohl takový ten zubní náprstek, kterým jsem ji masírovala dásničky.http://www.fidex.cz/hamihami/eshop/14-1-KOJENECKE-POTREBY/86-2-koupani-a-hygiena/5/393-Baby-Ono-masazni-naprstek-dasni-silikonovy
    Tak ať se jí uleví a tobě ať se líbí v práci. I když to druhé ani přát nemusím, je jasné, že jsi spokojená :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dinčo, děkuju, kouknu na to, calgel mám, taky Vibucol čípky na bolest, jantarový korálky, levanduli, kousátka, kartáček... Naštěstí nemá teploty, jen nechce moc jíst 😔

      Vymazat
  3. Tohle taky znám, pomůže dovolená. Prostě se sbalit a vypadnou někam po Evropě. Vím, že to není ideální, ale mi jsme dali malou na týden k babičce a vypadli jsme na týden do Chorvatska a to mě nabilo novou energií.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My na dovču jeli všichni, bylo to fajn, ale je pravda, že jsem si teď začala hrát s myšlenkou prodlouženého víkendu mékde mimo a jen ve dvou, děkuji za povzbuzení

      Vymazat
  4. Ahoj,
    doporučuji vyzkoušet dvojčata, spánek se krátí na cca 40 minut, pokud dobře spi... ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Doporučuji dvojčata, jako my 8-)) Rodičovství unavuje, to mě opravdu rozesmálo 8-)

    OdpovědětVymazat