Těžká jsou rána opilcova

Možná jsem měla kocovinu, ale vystřízlivěla jsem do názoru, že pít by se občas mělo. Hodně dlouho jsem se držela zpátky. Těhotná, kojící a pak matka co je kantáre po skleničce vína, protože nic nevydrží. Skóre nic moc. Občas jsem si dala víno nebo cider, ale vlastně jsem přes dva roky neměla panáka.

Není o co stát, říkala jsem si. Co by mi to tak asi mohlo dát? Bolest hlavy, pocit nezodpovědnosti, nevolnost, a to všechno s bonusem v podobě následné péče o Sárinku a nemožnosti vzít si sick day a vyspat se z toho. Hm, takže asi ne, díky.

Pravidla jsou ale od toho, aby se porušovala, takže byla jen otázka času, kdy na mě dojde. Nebylo by vhodnější příležitosti než firemního vánočního večírku s týmem GMi.

Dream team v plné své kráse

Posilněná vánočním punčem z kanceláře a ve výborné společnosti těch nejlepších kolegů a absolutně nejvíc nejlepšího Honzíka (rozumněj šéfa), jsem se rozhodla, že já si teda ten drink dám... jeden... nebo dva...

Ano, opila jsem se. Ne, nezvracela jsem. Výborně jsem se bavila. A i když jsem dneska většinu dne toužila po tom jít si lehnout, nelituji. Mateřství mi darovalo jednu moc cennou věc, záklopku. Mám to tam, vím, co už by bylo přes čáru, a za tu hranici už prostě nepůjdu. Přesto jsem ráda, že jsem prolomila ledy a po dvou letech opustila svou komfortní zónu vína a nakoukla zase za oponu, do zákulisí tvrdého alkoholu. Nebyla to dlouhá návštěva, ale díky ní jsem si uvědomila, že občasný restart mozku prospívá i matkám, a možná že právě jim o něco víc.

A na to si s vámi připiju, po velice náročném dni jsem si (dřív než úplně vystřízlivím) nalila sklenku merlotu a.... na zdraví.

PS: Jako správná Bepanthen ambasadorka jsem unavené s těžké oči celý den rozkapávala Bepanthen očními kapkami a musím říct, že aspoň moje oči se cítily o něco líp.