neděle 1. února 2015

My nejsme jenom rodina, jsme to taky ještě pořád i jen my dva

Víte jak je to s předsevzetími, že? Hádejte dvakrát jaké jsem si dala já ohledně svého blogu? Ano, že budu psát častěji a víc se mu věnovat, vždyť mě to tak baví, tak proč ne? Možná proto, že mě taky baví spousta dalších věcí a neumím si ještě pořád moc dobře organizovat čas a stanovovat priority. Tedy kromě té hlavní. Ta je jasná.
Sárinka vždy na prvním místě
Vytížená matka, ještě, že má Bepanthen
Sárinka je na prvním místě, až si říkám, jestli opravdu potřebuje tolik mé pozornosti. A zda by nebylo na čase začít se také soustředit více na náš společný čas s Kubou. Celkem dobře jsme se za ten rok a půl naučili, že potřebujeme každý čas sám pro sebe. Já už vím, že nejsem jediná, kdo se dokáže o Sáru postarat, a že odpočinek, i když třeba ten aktivní je potřeba.

Možná si budete ťukat na čelo, ale poslední měsíc jsem chodila trochu víc odpočívat do práce. Znáte to, když děláte něco, co vás baví a zapomenete na čas a prostor? A tak se stalo, že jsem opravdu chodila do práce odpočívat a trávit tam i ten svůj čas pro sebe, bez Sárinky... ale také bez manžela. Kuba bez nás chodí na kolo a když minulý víkend odjel s Honzou na lyže, já si uvědomila, že je opravdu skvělé, být chvilku jeden bez druhého. Umět načerpat energii každý zvlášť a podělit se o péči o naší dceru, prostřídat se... ale nebylo by ještě skvělejší, kdybychom si přestali myslet, že to jen my se o ní dokážeme postarat, nechali jí užít si babičku a po roce a půl vyrazili někam jen sami dva?

A teď nemyslím jít na veřeči nebo do kina, ale dokázat odjet třeba na víkend. Vypnout. Odpočinout si. Být zase na chvilku jen my dva. Podotýkám, že víkend je zatím asi moje maximum, co si dokážu bez Sárinky představit, ale jsem připravená začít trénovat.

Takže po prvním měsíci nefungování mého novoročního předsevzetí pro rok 2015, mám nové předsevzetí. A nebude platit jen do konce roku, ale budeme se snažit, aby to tak od teď prostě bylo... abychom fungovali nejen jako rodina a rodiče, ale také jako manželé a partneři a uměli jsme se věnovat jeden druhému.
Můj odpočinek v práci, pojďte, naplánujeme si pětiletku :)

Můj manžel už se vypracoval, hory si dal jako pánskou jízdu s Honzou

Photo by Honza Martinec

1 komentář:

  1. Jo, tak to naprosto znám ... a předsevzetí jsem měla dost podobná ... 1) znovu blogovat, resp. blog je pro mne místo, kde si uchovávám formou fotek vzpomínky na věci/místa/akce 2) jít s Ondrou alespoň 1x měsíčně na "rande" ... No a jak myslíš, že to dopadlo :)? Na blogu dosud ani jeden post a v lednu jsme večer nikde nebyli ... no tak třeba to napravím nyní v únoru :).

    Pěkný den!

    OdpovědětVymazat