středa 30. prosince 2015

Rekapitulace 2015 – kdo jsem já a kdo jsi ty?

Klasika. Před koncem roku jsem si říkala, že nejvhodnějším článkem bude rekapitulace uplynulých 12 měsíců, takové shrnutí toho, co jsme prožili, kam jsme se posunuli. Co všechno se Sárinka už naučila, co z našich plánů se naplnilo, a co jsme naopak vzdali. Snažila jsem se nějak začít a poprvé mi to vůbec nešlo. Většinou si sednu a rovnou píšu, ale teď jsem dokonce prošla i starší články, abych se podívala, co jsem psala loni, co předloni… nechci se přeci opakovat. A co jsme vlastně ten minulý rok dělali? Nakonec jsem si hodinu prohlížela fotky a nemohla věřit tomu, jak byla Sára malinká a baculatá a roztomilá…. Vždyť to říkám - Klasika.
Zkuste se dívat dětskýma očima
Takže jsem se rozhodla, že nemá moc cenu zabývat se tím, co bylo. Myslím, že jsme měli krásný rok, byl plný nových výzev a příležitostí, důležitých rozhodnutí a já si teď víc než kdy předtím uvědomuji, že žít chci hlavně přítomností. Teď a tady.
Dívám se na Sáru, jak si hraje, dokáže se radovat z maličkostí a jak je šťastná. Nedávno jsem četla skvělý článek od Michelle Loosekot z blogu Růžová Panda o tom, jak by bylo fajn, promluvit si se svým šestiletým já, a dala jsem na její doporučení ohledně knížky „Jak přežít v kostce.“ Tou jsme obdarovali většinu rodiny a pořídili si ji i domů. Pokud neznáte, určitě si ji sežeňte. V knihkupectví už jsem nebyla ani nepamatuju, takže nevím, zda je volně k dostání, každopádně já ji objednávala na mém oblíbeném Martinus.cz a tam je i po mém náletu ještě stále skladem.

Jde o populárně naučnou příručku pro dospělé, kteří dle autorů - odborníci z mateřské školy, řeší běžné situace naprosto neadekvátním způsobem, když kvůli svým starostem ztratili smysl pro legraci.
A jak je na tom můj život v kostce?
Mám krásnou rodinu – manžela, dceru Sáru (2 roky), nejúžasnější Amélku (fenka bulteriéra 5 let), skvělou práci - ano od září jsem oficiálně zpět na part time a sladké podnikání s Lelí´s Cupcakes. Nejsem super máma – spoustu toho nezvládám a neumím, ledacos mě zaskočí.
Nemám už tak bujnou fantazii, jako dřív a asi už se opravdu na svět nedokážu koukat tak bezstarostně, jako odborníci z mateřské školy, ale díky Sáře a její chuti do života mám z toho svého daleko větší radost. A zase mám ten nejvíc nejúžasnější pocit, že stát se může cokoliv.
Hurá tedy do roku 2016, s tím, že navzdory našemu očekávání, může být víc nepředvídatelný, než bychom si uměli představit. Už teď se těším, co všechno nám přinese, plány máme velké, ale kdo ví, jak to všechno bude. Ale to je na tom přeci to nejkrásnější.
Ať je Váš rok plný pocitu, že jste šťastni.
Na zdraví.
Vaše Lelí

Žádné komentáře:

Okomentovat