neděle 27. prosince 2015

Život není černobílý, můžeš tlačit, přetahovat a někdy i zlomit pastelku, stává se to


Ne, nedostala jsem je od Ježíška, i když jsem si na ně taky musela chvilku počkat, doma je už nějaký ten pátek mám. Hledala jsem totiž ty pravé, ty, které budou přesně pro mě. Našla jsem je, listovala jimi, prohlížela si je, kochala se a představovala si, jak budu malovat a všechny moje chmury a stres se rozplynou. Naivita.

Realita? Doma jsem je měla přes měsíc a pokaždé, když jsem se na ně podívala, sevřel se mi žaludek napětím, že jsem si zase nestihla koupit pastelky. Po měsíci mě vysvobodila mamka, když donesla 72 dílnou sadu pastelek od Koh-i-noor, ještě jednou velké díky, mami. Tak teď mám všechno, už mi nic nebrání. A přesto, scénář se opakoval, kouknu na antistresové omalovánky (a pastelky) a okamžitě mám stres z toho, že jsem si zase nenašla čas na to, bojovat se svým stresem a vybarvovat si.


A pak to nějak přišlo samo, prostě jsem začala a dozvěděla se o sobě spoustu zajímavých věcí. Většinu jsem si spíš tedy potvrdila, než se dozvěděla, vím o nich. Jen si je moc nepřipouštím a snažím se nalhávat sama sobě, že to tak není:

Strašně na to tlačím.

Někdy se tak moc snažím, aby mi to ladilo, až to překombinuju.

Přetahuju.

Nemám trpělivost.

Chci všechno hned.


Zatím je s sebou všude převážím  a věřím, že se zvládnu změnit. Že trénováním se dokážu posunout a trochu se uvolnit, vydechnout, povolit a prostě jen vybarvovat, nepřemýšlet a relaxovat. Pořád platí, že je zbožňuju, moc se mi líbí a mám odhodlání to zvládnout - jo jsem tvrdohlavá. A moje doporučení... pokud nechcete, aby vyplavaly některé vaše ne zas tak povedené stránky, vůbec se do to ho nepouštějte. Není to tak snadné, jak by se to mohlo zdát. Bohužel.

Dnes jsem koukla na Sárinku, jak vybarvuje omalovánky Peppa Pig voskovkama, z Pepiny udělala zeleno-růžový flek, zlomila dvě pastelky a pomalovala ubrus... přesto.. a nebo možná právě proto všechno, byla se svým výtvorem náramně spokojená. Ani nevíte, jak jsem jí to záviděla.


Bude to se mnou asi běh na delší trať.

Taky jste neodolali a pořídili si je? Jak vám to zatím jde? Určitě mi napište, budu moc ráda.

Vaše Lelí

5 komentářů:

  1. Dostala jsem je od ježíška. Neplánovaně a nečekaně. Jsou na baru, připravené až bude čas. Včera čas byl a stejně jsem si k nim nesedla. Ale věřím, že to přijde. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  3. Až bude čas, to je tak hezké slovní spojení :))) to je taky pravda, že mě hrozně překvapilo, jak dlouho to trvá vybarvit jeden obrázek, pořídila jsem si fakt tlusté omalovánky a mám je už asi na celý život. Tak držím palce a jsem zvědavá na první dojmy z vybarvování!

    OdpovědětVymazat
  4. Vybarvila jsem půlku žáby. A už se budily děti. Tímhle tempem je budu moct dát i jako odkaz svým dětem do dědictví. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Vybarvila jsem půlku žáby. A už se budily děti. Tímhle tempem je budu moct dát i jako odkaz svým dětem do dědictví. :-)

    OdpovědětVymazat