středa 29. června 2016

Giveaway s Bepanthenem pro nastávající maminky

Nedávno jsem se účastnila skvělé akce pro nastávající maminky. Bylo to moc příjemné odpoledne plné očekávání, štěstí a radosti.

A moje role? "Zkušená" máma, které se můžou nastávající maminky zeptat na cokoliv. Odpověděla jsem na spoustu zvídavých otázek a spolu s s těhulkami si vyslechla moc zajímavé přednášky o péči o dětskou pokožku, o kojení, ale třeba i o cvičení a hubnutí po porodu. Kromě informací a návodu na to, jak uspořádat geniální dětskou oslavu si těhulky odnesly i tyto krásné dárečky a jeden z nich Bepanthen a Avent věnoval i pro vás, moje čtenáře.

Takže jestli čekáte miminko, nebo máte ve svém okolí někoho, pro koho by se vám hodil dárek, zkuste vyhrát tento krásný balíček plný Bepanthenu a dárečků od Aventu. Podmínky soutěže se dozvíte přímo v článku.


My už doma Bepanthen Care mast tolik nevyužíváme, Sárince budou brzy 3 roky a plínky má už jen na noc. To tedy ještě poctivě mažu. Tubu s Bepanthenem je ale potřeba dobře střežit, protože většinu věcí, chce malá slečna už dělat sama. Proto balíček s produkty moc ráda poskytnu někomu, kdo ho využije včetně dárků od Aventu.

Podmínky soutěže:

Stačí napsat komentář k tomuto článku, kde uvedete čeho jste se v těhotenství nejvíce obávala a naopak, na co jste se nejvíce těšila. 

Moc se na odpovědi těším, rovnou k nim můžete přidat svůj kontaktní e-mail, abych vás v případě výhry mohla kontaktovat. 

Soutěž trvá do 15.7. nejpozději do 20.7. se Sárinkou vylosujeme jednu z vás, které balíček zašlu.

391 komentářů:

  1. největší strach byl asi z porodu už sem věděla do čeho jdu :) a nejvíc jsem se těšila až budeme všichni pohromadě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My čekáme první miminko,tak mám strach z porodu,ale jinak se moc tešime az našeho Samuela budeme mít u sebe..Přítel je naprosto nadšený z toho,ze budeme mít chlapecka..už se moc teď az naše stesticko budeme rozmazlovat:-)D.Vlachova@seznam.cz

      Vymazat
    2. Take cekame prvni mimco a moooc se tesime. Jen mam trochu obavy z planovaneho porodu, ale co, nejsem prvni ani posledni. Termin mame 15.7 tak uz jen funim a funim 😄 ale uzivam si to plnymi dousky a uz se na prcka tesime...majasalakova@seznam.cz

      Vymazat
    3. Nejvíc jsme se těšili samozřejmě na nasi berusku. Je to krasne očekávání. Devet mesicu překvapení,jak bude vypadat,jestli bude nebo nebude mit vlásky,jaké nastanou změny..
      Na strach asi moc nebyl cas. První ctyri mesice silné nevolnosti a pak prace. Samozřejmě cim víc se blížil porod,tím víc jsem uklidňovala sebe i miminko,že všechno zvladnem. A taky jsme to za velké podpory tatínka vsichni dali :-)

      Vymazat
    4. My už máme naší Štěpánku na světe 7.měsíců,celou dobu jsem byla docela odhodlána, ale male se nechtělo na svět a pet dni jsem přenášela, každý den navíc byl pro me noční murou,nebála jsem se ani tak porodu tak o jsme mela hrůzu z nastrihu, nakonec jsem ale zjistila že bolí "jen" kontrakce :D Potom když mi dali malou do náruče v okamžiku jsem zapomela na všechno tu bolest a cítila jsem v duši neuveritelne množství lásky a štěstí ;)
      Magdalena.sulkova@seznam.cz

      Vymazat
  2. Bude to můj třetí porod,takže nemám čas odpočívat, tak často jak u prvního těhotenství Obavy jsou pokaždé, když jdu k lekarce,ale strašně se tesim na porod a až mimco uvidíme. Snad po dvou holičkách budeme mít Kloučka mějte se pěkně yyz39@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  3. Ja som sa začala báť dní po pôrode. Keď som bola tehotná s prvou dcérkou, kt. sa narodila v listopadu, tak som sa bála, že ju málo oblečiem a prechladne. Druhá sa nám má narodiť každým dňom a ja mám zase strach, že ju v tých horúčavách oblečiem moc a prehreje sa. (mail: adriana.sedinova@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  4. Nejvice jsem se obavala jestli budu dobra mama a zaroven jsem se tesila az prcka pochovam. l.janicka.l@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Největší strach jsem za začátku měla z nevolností...ty se nekonaly ;) a teď z porodu (ale jen tak lehce) - jsem 32 tt. A na co se těším nejvíc? Na miminko přece :) klara.lo@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Pri prvom tehotenstve som sa nebala nicoho, cele prebehlo hladko a porod som brala ako ceresnicku na torte☺a tesila som sa najviac na malinkeho na jeho tvar.smiech.plac....na vsetko. Teraz pri druhom sa bojim 😂 ajked sama neviem coho ale sa bojim, zaroven sa tesim na miminko a ze pribudne prvorodenemu mladsi brasko😍

    OdpovědětVymazat
  7. Když jsem čekala naší holčičku vůbec jsem se nebála porodu :) hrozně jsem se na ni těšila.. největší strach jsem měla z koupání :D abych malou neutopila :D michaela.szopkova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  8. Strach jsem neměla ani tak z porodu samotného, ale spíš z toho, aby bylo všechno v pořádku a hlavně, aby byl náš Péťa zdravý :). A nejvíc jsem se těšila na to, až ho konečně uvidím a budu ho mít v náručí :). Po nekonečném porodu, který mi museli vyvolávat, jsem byla nejšťastnější člověk na světě, když jsem měla Péťu poprvé u sebe! No a už máme měsíc :)... kack@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  9. Krásna súťaž na troška povzbudenia :) Bála som sa a ešte sa aj v kútiku duše stále bojím či budem dobrá maminka, či to spoločne zvládneme a čo nás čaka. Termín máme v októbri a mám pocit že to je už za rohom doposiaľ najkrajší zažitok bol pre mňa keď ma moja malá láska v brušku kopla prvý krát. A najväčší zážitok bude keď ho budem držať v náručí ❤. pohostinstvomlynanka@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  10. Největší strach jsem měla z nevolností a z toho, že miminko bude nemocné, přítel má v rodině downa,ale vše je zatím v pořádku a jsme klidnější. Těšíme se na naši princeznu,termín máme na začátku prosince. Nejvíc se těším až si ji vezme poprvé do náruče přítel a těším se až uvidím jeho obličej. Já ji miluji už teď,ale tatínek si to zatím moc nepřipouští. Shuna@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Najviac som sa bala ci bude dietatko zdrave a vsetko pojde tak ako ma... a najviac sa tesim na porod, viem ze to bude tazke a bolestive, no konecne budem mat mojho princa na rukach a budem ho moct pohladit po jeho telicku a nie iba cez moje brusko... termin mame 25.7.2016 tak uz sa toho neviem dockat ;-) mkothajova3@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  12. Největší strach mám každý měsíc z něčeho jiného, všechny ty vyšetření, pokaždé čekat na výsledky, a pak samotný výsledek. Taky mám strach z porodu, proste mi nejde do hlavy jak to velké díte co mi napohled přijde že mám v břichu, se mne může vylézt :D A nejvíc se těším, až ji už budu mít v náručí, až ji řeknu vítej mezi námi a budu vědět že je v pořádku. martina.centrum@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  13. Ja se nejvic bala, ze malinka prijde na svet driv nez by mela a navic koncem panevnim. Nastesti to u me vydrzela do terminu jen na svet jsme museli cisarem jelikoz se neotocila. Nejvic jsem se tesila az ji uvidim do tech jejich krasnych kukadel a pochovam si ji a pak spolecne budeme chodit na prochazky s kocarkem. 5.7. Bude Viktorce uz 2 mesice a dela nam jen a jen radost. Havlovi42@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  14. Strach mám asi z porodu.První jsem měla císaře.Můj největší strach abych nějak nevědomky nazapominala na svojí první dcerku 3,5 roků.Aby se necítila odstrčena.xentilka@email.cz

    OdpovědětVymazat
  15. Jsem v 31.tt a každý den se těším na všechno to šťouchání a kopání naší maličké a pak se samozřejmě moc těším na to,až jí poprvé uvidím a obejmu ji... A čeho se bojím? Před každou kontrolou tak trochu toho,aby bylo vše v pořádku a pak taky toho,jestli vše zvládnu,až se malá narodí - jestli zvládnu být mámou :-) jetgirl@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  16. Zdravim..nejvetsi strach,nebo obavy mam z toho kde a kdy mi praskne voda( navsteva,verejna doprava) a z toho,co bude nasledovat..nejvic se tesim.na toho naseho vytouzeneho drobecka a na vyraz hrdeho tatky..
    Lenny.king@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  17. Bat? Mozno len toho aby bol malicky zdravy, a tesila som sa kedy pride na svet, nebala som sa vobec bolesti, neskutocne som si uzivala porod,aj vdaka skvelemu personalu v nemocnici,lebo som vedela ze budem mat syna s laskou mojho zivota, bol moja detska laska a po 17rokoch sme sa znova nasli a mali Martinka. Bola som neskutocne stastna a som stale,lebo je to ako sen, byt s muzom a mat jeho dieta,ked ste uz neverili.ivkasamko@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  18. Kedze je to nase prve babatko bojim sa asi uplne vsetkeho, najskor som sa bala nevolnosti, priberania, horucav v lete, porodu, potom ked uz bude mala na svete tak starostivosti, bojim sa ze jej ublizim, ked bude taka malinka. Citam vela clankov, niektore ma ukludnia, pri niektorych ma chyta nekonecna panika ale snazim sa to brat pozitivne, vsetko bude ako ma. Najviac zo vsetkeho si uzivam kopkanie, dokazem sa na to pozerat hodiny a uz sa neuveritelne na nu tesim :) martina.katr@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  19. Protože těhotenství je velmi nečekané,neplánované, tak se hlavně bojím,jak zvládnu sama dvě děti. Navíc v začátku bylo i komplikované,takže strach byl o plůdě,aby bylo v pořádku :) Mám sice strach ale zároveň se těším,až budou sourozenci pohromadě,starší se už nemůže dočkat :)
    petyushka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  20. Miminko čekám já sama. Dělí mne už jen pár týdnů než si svého broučka pochovám v náručí. Před dvěma lety nám miminko umřelo, z toho důvodu mě provází strach aby vše bylo jak má. Každá návštěva lékaře mě uklidní a když slyším tlukot srdíčka svého broučka sem nejšťastnější tvor.
    Martinkova.Nada74@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  21. Čekala jsem první miminko,sice jsem se tvářila jako hrdinka, ale bála jsem se, aby bylo miminko zdravé. No a pak jsem se velice obávala porodu, v závěru na prvorodičku jsem měla porod "fajn" ;-) A naopak jsem se strašně těšila až toho malého uvidím. A i když jsem byla strašně unavená, když jsem ho uviděla, věděla jsem,že je to láska na celý život :-*

    OdpovědětVymazat
  22. som v siedmom mesiaci a som na to sama muz ma opustil po tom ako som mu povedala ze cakme babetko najviac sa bojim ako to zvladnem ale velmi mi pomaha moja rodina a najviac sa esim ked uz bude medzi nami nas anjelik lili

    OdpovědětVymazat
  23. Při prvním těhotenství jsem se nejvíce obávala, jak se s dcerkou sžijeme, jak ji přijme náš pejsek a jak budeme všechno zvládat. Dopadlo to na výbornou, takže po několika letech s druhou dcerkou v bříšku již tyhle obavy byly pasé, zato jsem dumala, jak starší sestřička přijme miminko, naštěstí se ukázala jako velká pomocnice a asistentka, takže mi malou pomáhá přebalovat, mazat, koupat, fouká jí bolístky, předčítáme jí společně pohádky a básničky a zpíváme písničky. Občas je nás plný dům, ale tak to má být, aspoň náš tatínek vidí, co je to mít tři holky v chalupě. email: andelinka@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  24. ja jsem se strasne bala porodu, klidne bych byla tehotna jeste nejakou tu dobu, vubec mi to nevadilo...a pak jsem se bala toho co prijde, protoze kazde dite je jine a slysela jsem spoustu historek, co ktere dite dela...a tesila jsem se, ze budu porad s moji dcerkou a budeme podnikat spoustu zajimavych veci, vyletu a uzijeme si spolu spoustu zabavy :) v.molakova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  25. k prvnímu těhotenství jsem se stavěla jako hrdinka,bála jsem se snad jen porodu..pak přišli zdravotní komplikace, hrozil předčasný porod (nakonec jsem rodila 3 dny po termínu),sžití se synem, což jsem měla za brnkačku..takže bát jsem se začal vlasstně až po návratu z porodnice, nejdřív jestli to zvládnu až po jestli se někdy ještě vyspím)..u druhého jsem se obávala opět jen porodu (zdravotní komplikace se opakovali, ale s těmi jsem už počítala), největší strach jsem měla jestli zvládnu 2 děti s rozdílem 4 let, občas to ještě zaskřípe teď , protže starší má jiné požadavky a zájmy a mladší mu v tom nestačí, ale už teď jsou skvělí parťáci ..sice třetí už neplánujeme, ale balíček bych věnovala, třeba bych jako odměnu dostala zpět aspoň náš oblíbený bepathen extra na prdýlk, protože mladší ještě plíny má, ale poctivě trénuje :D

    OdpovědětVymazat
  26. Já jsem se nejvíc bála,aby byl maličký v pořádku.Jelikož mě jedny testy v těhotenství nevyšli úplně nejlíp.Ostatní sice už vyšli dobře a já věřila,že je v pořádku.Cítila jsen to tak.Ale stejně jsem se trošku bála..A na co jsem se nejvíc těšila.,?Bude to znít asi divně,ale na porod...byla jsem strašně zvědavá jaký to je a zároveň jsem věděla,že konečně uvidím svýho chlapečka.Teď mám toho nejúžasnějšího, zdravího syna na světě��Cermakova.lucka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  27. Těhotenství jsem si užívala plnými doušky. Těšila se z toho když mi povyroste bříško. Teď týden před termínem porodu nastaly menší komplikace tak se nejvíc bojím toho aby miminko bylo v pořádku a brzy bude tady s námi a já si ho konečně pochovám. Eva.sokolickova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  28. Já se asi nejvíc bála porodu aby bylo vše tak jak má, což nakonec bylo. Nejvíc jsem se těšila, jak bude naše miminko vypadat a zda to bude opravdu holčička, jak mi řekla moje paní gynekoložka. :-) alenaottmarova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  29. Ze začátku jsem se bála zda miminko donosím...loni jsem o prcka přišli...teď 28tt se obávám porodu jsem totiž rh- a manžel rh+ i když si to doktoři hlídají ale jeden nikdy neví...a na co se těším na to nejpěknější rande naslepo až uvidím toho našeho prcka....veronika.obrusnikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  30. Nejvíce jsem se bála porodu, bohužel oprávněně, 22 hodin bolestí bych nepřála opravdu nikomu. A nejvíce jsem se těšila až toho broučka uvidím a pochovám, je to opravdu největší štěstí :-) megyss@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  31. U prvního těhotenství jsem se nejvíc bála (jako asi většina z tehulek) porodu a nejvíc jsem se těšila, až budu mít opravdu velké bříško a poprvé ucitim pohyby miminka... U druhého těhotenství se paradoxně nejvíc těším na porod, protože první setkání s mou holčičkou byl ten nejkrásnější okamžik v mém životě :-). A čeho se teď bojím? Asi toho, jak budu zvládat dva malé ďáblíky najednou :-D. Všechny zdraví Káťa p.katulka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  32. Největší strach mám, ze dostanu strach :-) a pokud ho nedostanu, tak mam strach, ze na mě v porodnici nebudou hodní a ze si tak nebudu movi naplno vychutnat porod. Těším se na něj :-) těším se co bude na jeho konci :-) krasny večer :-) veronika.k@azet.sk

    OdpovědětVymazat
  33. Největší strach z porodu, ale měla jsem se bát kojení. Kojím také díky lečivým účinkům Bepanthenu.A těšila jsem se na první úsměv, kterého jsem se teď konečně dočkala. L.kmoskova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  34. Ahoj Lelí,
    Nejvíce jsem se v těhotenství obávala, aby bylo miminko zdravé. Jelikož máme v rodině downův syndrom. Po druhém screeningu jsem si však oddychla a už tyto černé myšlenky nemám. :-)
    Nejvíce jsem se těšila na nákup oblečků a výbavyčky. Nyní jsem v 8. měsíci a vše je téměř připraveno. A opravdu nejvíc se těším na našeho Kubíčka.

    Měj se hezky. :)

    Štěpánka
    StepankaBohacova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  35. Největší strach jsem měla z toho, že mi bude špatně. Že budu muset přestat chodit cvičit. Naštěstí se ani jedno z toho nestalo. Nyní jsem na konci 6. měsíce a čekáme druhé miminko. Těhotenství probíhá zatím opět bez problémů. Porodu jsem se nebála - brala jsem to tak, že to bude největší bolest v mém životě, ale nejkrásnější zážitek.
    Těšila jsem se až drobka uvidíme a všichni to ve zdraví zvládneme (jediný taťka bez zubu, protože slítnul z koloběžky, když jel z porodnice) ;)

    OdpovědětVymazat
  36. Nejvíc jsem se obávala,že kila nabraná v těhotenství nedám dolů,ale začala jsem pravidelně cvičit a jde to,sice pomalu,ale jde :). Nejvíc jsem se těšila,až se nám Filípek narodí,protože jsem přinášela a malému se nechtělo ven. Teď,když vidím naše krásne a zdravé dětičky,jsem nesmírně šťastná... Výhru bych darovala kamarádce,která má za pár dní termín porodu. <3 Markova.Marcela@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  37. V těhotenství jsem se nejvíce bála o miminko. O první jsme přišli na konci prvního trimestru po čtyřech letech "bezochranneho styku". Pak mi zjistili polycystycke vaječníky a k těhotenství mi museli pomoci lékaři s tím že jsem měla riziko preeklampsie měla jsem klidový režim a hrozil předčasný porod.

    Nejvíc jsem se těšila až budu mít svoji malou holčičku v náručí a budu vědět že je v pořádku. :)

    Výhru bych využila v péči o tuto vytouženou osmitydenni princeznu.

    email: schikorovamartina@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  38. Jsem poprve tehotná termin mam 11.7. takze to uz je za chvili :-O nejvetší strach mam z toho porodu a z toho co vše se vlastne bude dít a naopak se moc těším na mou malou holčičku, snad budu dobra maminka aby byla spokojena <3

    OdpovědětVymazat
  39. Největší strach mám z toho zda donosim jak mám termín mám za tři měsíce a holky kolem mě rodí předčasně :-(
    Jinak nejvíce se těším až Emička bude ležet má bříšku a my se k ní přitulíme a dáme ji oba pusu a budeme rodina ��
    Silviedianova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  40. Největší strach mám z toho, že to nezvládnu..Jsem matka jednoho dítěte a momentálně čekám dvojčátka takže to bude pro nás s manželem kromě času i finančně náročné..Naopak..Nejvíce se těším až ty dva uzlíčky budu mít v náruči a budu si plně užívat těch tulítek. Manžel, ač byl z informace o dvojčátkách několik dní rozhozený se už taky moc těší..
    S pozdravem Helenka Adámková ;-)

    ta86@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  41. Ahoj, díky za bezva soutěž.
    Já se bála prognóz doktorů. ...naštěstí celé těhotenství bylo téměř bezproblémové a máme zdravého chlapečka ❤ těšili jsme se na něj a dela nám radost.
    Hezký den, Štěpka
    Balkova.s@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  42. Myslím, že ako prvorodička mam obavy zo vsetkého, či bude drobček v poriadku,porodu,prebdenych nocí, či to malé klbko dokážeme vychovat v sebestačneho inteligentneho mladeho muža a podobne...ale čo ma momentalne tesí su jeho pohyby, ktore si užívame :-) termin mame v oktobri, a aj ked su tam obavy, strašne sa s drahým tešíme kedy ho uvidíme a pritúlime si ho :-) Cize baliček by bol u nás na 100% využitelny. Mail: Jankaxxx11@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  43. Pri prvnim tehotenstvi jsem snad ani nebala spis se na vsechno tesila. U druheho je to horsi resim vic testy, jestli me bude rodit stejna asistentka a jak moc bude braska zarlit. Tesim se na to, ze si snad jednou reknu ze strachy byli zbytecny a ze si vseho budem uzivat plnymi dousky
    Email:bellbear@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  44. Nejvíc sem se v těhotenství bala toho, ze o malého přijdu.. Mela jsem hematom a natrzenou placentu, nemohla jsem skoro nic, jen ležet.. :( a když už SME to všechno pretrpeli tak sem se nejvíc těšila na malého Kubicka, když sem ho viděla všechno co jsem pro trpěla v těhotenství rázem ze me spadlo.. Naštěstí jsem si „vylosovala“ strašně hodne miminko, od narozeni celou noc spinka a je prostě zlatý. Kdybych náhodou vyhrála, věnují tento balíček svoji starší sestře, kterou akorát pustili z nemocnice kvůli krvácení a hematomu co také mela. Doufám ze další průběh jejího těhotenství proběhne v pořádku a budeme se moc těšít na Ellynku :-*
    Kachlik.18@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  45. Ahoj, já se nejvíce bála, aby bylo miminko v pořádku, protože mám za sebou léčbu rakoviny. Dnes máme za sebou kontrolu ve 30tt a vše je v naprostém pořádku, tuk tuk �� a nejvíce se těším na to, jak ho poprvé uvidim a stisknu a nedam ������ Michaela.francova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  46. Tak samozřejmě, aby bylo miminko zdravé. Ze začátku i porodu, ale ke konci jsem se na něj již těšila. Těhotenství bylo nakonec v pořádku a porod? No ten se trochu protáhl, ale zvládli jsme to.
    sugarrose@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  47. nejvic jsem se bala o to ze bude nemocny a tesila jsem se az to bude za mnou az bude jen to stesticko tomanova.katerina@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  48. Já jsem se bála moc, myslela jsem si, že to bude hrozně bolet a kvůli tomu jsem dokonce kdysi říkala, že nechci děti ani mít :D a pak jsem "do toho najednou spadla" a nebylo cesty zpět. Kontrakce trvaly asi 12 hodin, to jsme byli s přítelem, normálně jsme leželi a koukali na tv a on mě když přišla křeč vždy držel za ruku a měli jsme pohodu... když se intervaly snížily, jeli jsme do nemocnice a celý porod netrval ani 15 minut a vůbec to nebolelo :) těšila jsem se hlavně na to, jak maličký bude vypadat a na všechny ty krásné chvíle co přijdou, co spolu vše zažijeme. Kdybych vyhrála, věnovala bych sadu své kamarádce a zároveň švagrové, ta má termín za měsíc a půl a náš maličký už se moc na bratránka těši :)

    Nikol Horáková, slunicko1321@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  49. Vzhledem k tomu, že jsem před současným těhotenstvím v krátké době 2x potratila, bála jsem se (a pořád se bojím) toho, že o miminko přijdeme...teď už vím, že bude všechno v pořádku, ale bojím se i přes to...ztráta nenarozeného miminka je hrozná zkušenost :o( a právě kvůli těm potratům se raduji ze všeho, co mi těhotenství přináší, kupodivu i ty nevolnosti, křeče, které mám v nohách...ale samozřejmě nejvíc radosti mi přináší pohyby našeho prcka a pohled jeho tatínka, když má ruce na břiše nebo vidí, jak mi "lítá" břicho :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ještě moje adresa :o) lenuska78@gmail.com

      Vymazat
  50. Muj prvni porod byl v roce 2013 cele tehotnestvi probihalo docela v pohode az na kazdodenni (celodenni) nevolnosti ktere jsem mela az do 16tt kdyz uz nevolnosti zmyzeli uzivala jsem si kazdy den tehotenstvi a nemohla se dockat toho naseho vyneneho miminka :) kdyz nastal den D tvrvalo to 36 hodin nez se doktroi rozhodli ze nas vezmou sekci nastesti byl nas milacek v poradku a ja taky :). A druhy porod byl v roce 2016 kdyz jsem zjistila ze jsem tehotna hned jsem hnala k doktrorovi aby mi to potrvdil ale byl tam jen gestacni vacek takze jsem mela prijit za mesic kde na ultrazvuku byli videt DVĚ fazolky ze srdecni akci lezela jsem 15 minut na lehatku a rozdychavala to ze budeme mit dvojcatka :D tehotenstvi bylo silene nevolnosti jako u syna byli jsme i na novy rok hospitalizovany protoze jsem v sobe neudrzela ani vodu :/ kdyz uz mi nevolnosti zmyzeli mezi 4-5 mesicem mi zjistili ze mam tehotenskou cukrovku takze jak jsem se silene tesila ze se konecne poadne najim a dam si hromadu sladkyho tak prisel sok MUSITE DRZET DIETU :D buh zase nic :D nastrsti jsme se drzeli jen o diete protoze jsem mela sileny strach abych si nemusela pichat inzulin :D pak prisel den kdy jsem mela kontrakce zrovna kdyz chlap byl v praci cca 10 minut :D psala jsem mu at jede domu ze mam kontrakce po 5 minutach a sili :D doma byl asi po 5 minutach :D v nemocnici nas udrzovali 9 dni hrozne jsem se na ty nase berusky tesili v nemocnici me dvakrat stopli kontrakce a po treti uz mi magnesium nepomohlo tak nas vezly na sekci hrozne jsem se tesila ze mi je ukazou protoze jsem chtela jen castecnou anestezii a bohuzel snima spechali na JIP do ikubatoru aby nenachladly nastesti byli v poradku a sami dychali :) holcicky jsou narozene 34+5 ted 26.6. jsme slavili prvni rok a syn 10.7. bude mit 3 roky :) jsou to nase strsticka :) makina6666@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  51. Najviac som sa tedila ked uz budem mat dieta v naruci. A obavala ci to po porode zvladnem. Vsetku tu starostlivost. Mkormos55@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  52. Najviac som sa bala bolesti pri porode a najma zodpovednosti za male stvorenie. Mala som obrovsky respekt z toho, ci sa budem vediet o malu postarat. Tiez som si uvedomila,ze uz nebudem nikdy sama (myslim mat cas pre seba a svoje sukromie). Najviac aom sa tesila na to,kedy malu konecne uvidim - na koho sa bude podobat, aky bude mat hlasok,povahu...vsetko. A je samozrejme dokonala :-) Sme rodina uz krasnych pat mesiacov a naplno si to uzivame. Na to sa neda pripravit, treba to prezit :-) erika.forgacova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  53. najviac sa obávam pôrodu aby bol maličký v poriadku, ale najviac sa teším ako si ho pritúlim, takého maličkého bobáčika :) sima.skurková@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  54. Momentalne prozivam sve prvni tehotenstvi, zacatek byl plny stresu a place. Miminko nerostlo tak jak melo a srdecni akce take nikde, i pres to vse miminko zabojovalo a krasne vse dohnalo. Je to malicky zazrak a obrovsky bojovnik :-) Nejde rict, ceho se bojim nejvic, bojim se neustale, aby bylo vse v poradku a my se dopracovali az k terminu. Ale nejvetsi strach jsem mela asi v pulce tehotenstvi, kdy jsme museli byt hospitalizovane, protoze se malicke v brisku nelibilo a chtela se podivat na svet. Vse nastesti v peci skveleho personalu dobre dopadlo a my jsme momentalne 32tyden, malicka vse krasne dohnala a je dokonce i o tyden vetsi, je to obrovska bojovnice :-) A na co se tesim? Mozna to prvorodicky casto nerikaji, ale ja se tesim na POROD :-) Az nastane ten pravy cas a ja si budu uzivat posledni chvile s briskem a s kazdou bolesti budu vedet, ze ten vytouzeny maly zazrak budu brzo drzet v naruci, protoze verim, ze ta bolest za to vse nakonec prece je stoji :-)
    Email - emyunka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  55. Už jsem těhotná podruhé, přestože čekáme stále naše první vysněné štěstí. Jenze poprvé nám na prvotrimestralnim screeningu oznámili ze ma miminko Downuv syndrom a nasledne pres CVS se to potvrdilo. Byl to pro nas nejhorsi den zivota stejne jako ten den kdy došlo k ukončení těhotenství. Nyní je to už přes 5 měsíců a my čekáme znovu nas zázrak kde se mísí pocity radosti a štěstí ale zároveň obavy z toho že 26.7. jdeme opet na ten pro nas tak rozhodující screening. Snad se tentokrát uz našeho stesticka v podobě miminka dočkáme ♡
    Pavlisova.denisa@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  56. Dobrý den.Čeho jsem se v těhotenství nejvíc obavala?Každé kontroly ... každé chvilky po kterou jsem necitila pohyb svého miminka ... každého rýpnutí v podbříšku ( co si budeme maminky povidat i zaražený prd je katastrofa) ... bála jsem se zakopnutí ... i nemoci která by mohla přezemě miminku uškodit zkrátka nebylo nic čeho nejvíc...Bála a bojim se stále všeho co by mohlo mému pokladu uškodit...A jelikož mi zbývá do porodu asi 6 tydnů a bude to můj druhy porod , vím do čeho jdu (i když to není tak jisté , každý porod je prý jiný) a tak se nejvíce těším na tu první vteřinu kdy svůj poklad uvidím ve skutečnosti, ne jen jako mimozemšťana na uzv-protoze se nám jinak neukázal :)

    email: FotoBD@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  57. Nejvíc se těším na to čím nás miminko překvapí - jestli to bude kluk nebo holka. Strach mám z .... z toho, abych nepřestala být spojena a šťastná, jako jsem teď.
    sanada@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  58. Obávala jsem se toho jaká budu maminka jestli hi dokážu vše naučit, ale po prvním kopnutí se ze mne stala MÁMA a já se ihned zamilovala nejvíce se jsem se těšila jak svého syna poprvé obejmu a dám mu celý svůj život ❤❤❤ A děkuji každý den za tak úžasného synáčka Dominička ����❤

    OdpovědětVymazat
  59. Nejvíc se bojím o tu naší prdelku,aby byla zdravá a vse bylo tak jak ma byt:-)pak taky porodu,který se čím dal víc blíží jsem v 36tt:-) no a nejvíc se tesim samozřejmě na to,az tu naší prdelku budu držet v náručí a budeme na sebe koukat..uz aby to bylo :-)jinak krasne komentáře. krutovaverca@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  60. Čekám první miminko :) ale uz ted se bojim porodu, a zda vse zvládnu..ted jsem 25tt a čim dal tim vic si uvědomuji,jak to utíká .. Snažím se myslet pozitivne a říkám si,ze kdyz to zvládli ostatní,tak to zvládnu taky :-) .. email: lencaberankova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  61. Strach z noveho a nepoznaneho, strach z toho, aka budem mama a ci budem vediet ochranit svoje dieta. Myslienky mi uz bludili do skolskych lavic a aj k jeho puberte :) ale teraz som si ista, ze my zeny sme predurcene nato, aby sme zvladli vsetky starosti a odmenou za ne nam bude bezhranicna laska, akou vie lubit iba dieta svojich rodicov. A na co som sa tesila? ..na nase prve stretnutie. Vedela som, ze to bude velka vec, ved na dobre sa dlho caka a povedzme si pravdu..9 mesiacov nie je malo :) ale to cakanie stoji za to..byt mamou je krasne ❤
    juherova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  62. Nejvíc jsem se bála toho že bude mimčo bude nějak nemocné a nakonec se nám narodil krásný chlapeček a naco jsem se těšila tak asi jako každá nastávající mamina až ten malý zázrak budu moc pochovat a přivítat na tom světě

    OdpovědětVymazat
  63. Najvacsi strach je asi z porodu a ako to potom zvladnem, kedze sa jedna o prve miminko a najvacsia radost bude, ked uz bude s nami mala princezna.

    OdpovědětVymazat
  64. já jsem se nejvíce bála porodu nevěděla sem co mě čeká, ale nejvíc sem se těšila na naší maličkou a taťku až budeme spolu doma. Teďka je Aničce 7měsíců a mě to příjde jako by to bylo včera co se narodila. V porodnici mi Anička moc nechtěla přibírat pak se zjistilo že nemám dost silné mléko tak se musela dokrmovat z láhvičky, ale jinak byla moc hodná vlastně je pořád zlatíčko naše úžasný. jitulka.krejcova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  65. Právě své nejkrásnější období prožívám poprvé a musím říct že zatím to jde krásně. Nejvíc jsem se obávala začátku abych o toho mého malého broučka nepřišla jelikož to byla láska již při zjištění že jsem těhotná. Ne každý má to štěstí miminko mít a mě se můj sen povedl hned napoprvé. Vždy jsem si přála mít 2 dětičky a prvního chlapečka. A jak to je? Čekáme prví a bude to chlapeček hrozně se těšíme až se s tím broučkem poprvé setkáme. A tady je můj mail 1miska1@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  66. Ahoj, ja som sa obavala toho, aby bolo vsetko v poriadku a samozrejme, mala som strach aj z porodu samotneho. A nevedela som sa dockat, kedy nasu malu uvidim, ako vlastne vyzera a kto ma to celu dobu kopal. A je to cista laska od prveho momentu a najkrajsi pocit. Luciadvorska@yahoo.com

    OdpovědětVymazat
  67. Ahoj, já se nejvíce bála jestli mimi bude zdravé, naštěstí všechno bylo v pohodě. Pak jsem se samozřejmě bála porodu, ale i to jsme zvládli skvěle a ted máme úžasného syna kterého nadevše milujeme. A teď se v nejbližší době budeme snažit o druhé tak už se tesim na to veliké bříško, které budu hrdě nosit :-) MMPH@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  68. Ve svém těhotenství jsem se nejvíc těšila na moje těhotenství, už x let zpátky jsem si přála zažít ten pocit, když ve mě roste miminko, vím, že některé ženy to štěstí nemají a tak jsem si prostě přála a povedlo se. Obávala jsem se samozřejmě všech komplikací, které těhotenství může přinést a taky, že se stalo... Těhu cukrovka hned od začátku na inzulínu, pak vysoký tlak, obrovské otoky, 3 měsíce před koncem vyrážka, která mě totálně dostala, nemohla jsem spát a pořád jsem se škrábala, do krve, nevěřila jsem, že se jí někdy zbavím, ale naštěstí po porodu, když mi museli začít píchat kortikoidové injekce po čase zmizela, nakonec jsem skončila s akutním císařem kvůli preeklampsii. Takže jsem si svoje těhotenství vážně "užila", ale nelituji a doufám, že časem se třeba zadaří znovu. I přes všechny moje problémy se mi narodil krásný zdravý chlapeček a já jsem konečně poznala, co je to láska, ta opravdová, čistá a zadarmo :-) Nejvíc mě překvapila reakce přítelkyně mého bratrance, když jsem jí řekla, že jsem těhotná, objala mě a hrozně se rozplakala, hrozně vzlykala, jak byla šťastná, jsou spolu snad 10 let a před měsícem mi řekli, že také čekají miminko, měla jsem takovou radost, jako když jsem na svém testu našla 2 čárky :-) Kdybych balíček vyhrála, moje volba je jasná, dala bych ho jí, holce, která rozšíří naší rodinku o dalšího člena a já jsem jí za to neskutečně vděčná :-) Veronika. verunka.serakova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  69. Vzhledem k mym problemum s kyclema jsem se bala prenaseni, aby miminko nebylo moc velke a ja moc nepribrala. Ted uz 4 dny prenasim (nastesti kycle nedelaji problemy) a nejvic se tesim az budeme vsichni spolu. marketa.krmelova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  70. Nejvic jsem se v tehotenstvi bala, aby byla mala zdrava a nevyskytly se nejake komplikace. Nejvic jsem se tesila, az si ji s manzelem pochovame a budeme konecne poradna rodina :-) leny.zz@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  71. Nejvetsi strach sampzrejme o miminku samem.. aby bylo zdrave. Me to kapku preskocilo.. strach o komplikace v cem me ted doktori strasili.. a co vse podstupuju ke zdravemu mimcu.. a nejvetsi radost samotna az ho uvidim na ty nezapomenutelne prvi plac, usmev, a ta jedinecna radost dospivat.. na to se tesim nejvic.. verim ze se nam zadari a uslysime prvni dech detatka.. kowolowska1@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  72. Dobrý den, nejvíce jsem se bála začátků, protože jsem chtěla, aby to tentokrát vyšlo :( :) tak byl člověk opatrný,ale s přibývajícím pupkem jsem byla klidnější a klidnější. Samotného porodu se bojím, ale už se nesmírně těším až toho našeho drobečka uvidím :)
    Přeji hezký den. Martina L.
    madu@hotmail.cz

    OdpovědětVymazat
  73. U první dcery sem se nebála vůbec ničeho, celé tehu v naprostém pořádku. Dokonce jsme nepanikarila ani když mi odtekala plodova voda a já si do porodnice jela vlakem a tramvají úplně jako by se nic nedělo :D teď máme termín 20.8.a tehu už od začátku úplně jiné, máme menší problémy a jediné čeho se bojím jelikož nám hrozý předčasný porod je jak to malá bude zvládat a jak to budu zvládat já s takovým drobečkem :) budou nám porod vyvolávat v 37tt pokud bude vše v pořádku, šíleně jsme se bála že budou muset už v 33tt a naštěstí jsme bojovníci a držíme se. ..miluju ji ji a doma se na ni už těšíme :) jen to ještě 4tydny vydržet a bude snama :*

    OdpovědětVymazat
  74. Ahojky moje těhu je zatím bez problému,ale jelikož čekáme dvojčata,tak se bojím,aby jsem nerodila dříve a aby obě dětičky byly v pořádku. Nyní jsem 27tt.Na obě mimča se moc těšíme i když to bude náročné.Přeji všem krásný den Stáňa (stanca.xx@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  75. Bála jsem se předčasného porodu a nejvíce jsem se těšila až ucítím pohyby miminka. E-mail:Pavlinka245@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  76. Ze začátku bylo těhu v pořádku, až kolem 27tt to začalo být horší a musela jsem ležet, kvůli hrozícímu předčasnému porodu. Nejvíce jsem se bála aby byla dcera v pořádku. Nebála jsem se porodu a na dceru jsem se moc těšila. Nakonec se narodila v 35tt úplně v pořádku a jsme šťastní, že jí máme. Porod byl rychlí ani jsem si to nestihla pořádně užít :-) v případě výhry prosím info na email.LenkaBojZe začátku bylo těhu v pořádku, až kolem 27tt to začalo být horší a musela jsem ležet, kvůli hrozícímu předčasnému porodu. Nejvíce jsem se bála aby byla dcera v pořádku. Nebála jsem se porodu a na dceru jsem se moc těšila. Nakonec se narodila v 35tt úplně v pořádku a jsme šťastní, že jí máme. Porod byl rychlí ani jsem si to nestihla pořádně užít :-)v případě výhry prosím info na email LenkaBoj@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  77. Největší obavy jsem měla z porodu protože jsem rodila poprvé a nevěděla jsem co mám čekat a nejvíce jsem se těšila na naší Zdeničku :)
    kutrovavendula@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  78. Největší strach jsem měla, když jsem na začátku ležela v nemocnici a z nicehonic jsem krvacela. Teď se těšíme až budeme tři a budeme ho mít doma :-) martina.urbanova@post.cz

    OdpovědětVymazat
  79. nejhorší na druhém porodu bylo to že byl první syn strašně daleko a byl za mnou v porodnici jen jednou.. a nejlepší byl ten pocit že už mám tu bolest za sebou a že už se na nás oba doma někdo čeká =)
    martakolomaznikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  80. Nejvic se tesim na porod. A obavy? Asi z toho jak syn prijme sestricku

    Lucie.zemancova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  81. Nejvíce se v těhotenství bojím samotného porodu :) A nejvíc se těším až ho poprvé uvidím :)
    irena06@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  82. Nejvíce se už od cca 7 tt obávám, aby bylo malé v pořádku. Prošla jsem si několika záněty dutin, navíc v 7 tt krvácením a následným hematomem. Do toho léky v 1. trim, aby zánět malé neohrozilo. Naštěstí zatím všechny testy vyšly v pořádku, tak snad bude zdravé, což je mé největší přání. A nejvíce se těším už na malé:) Odpočítávám dny, kdy tady už bude s náma. Měla by to být holčička, Leontýnka:)

    OdpovědětVymazat
  83. V těhotenství jsem se nejvíc bála každé kontroly dokhd jsem necítila pohyby. Potom jsem se zas bála abych ji každý den cítila!
    A nejvíc jsem se těšila v na to, jak s ní seznámím a jak bude vypadat radka.are@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  84. Ivana Pavlovská2. července 2016 10:37

    poslední dobou nevycházím z obav... porod se blíží a je to celkem nejistota - poznám až to přijde? zvládnu to? bude to všechno v pořádku? A teď ty vedra, které nemám ráda normáně - natož o 14 kg těžší - jsem ráda, že poslední dobou prostě jen žiju :D ...nesmírně se ale pak těším až budu moct být pyšná, že jsem to zvládla a budu držet náš uzlíček štěstí :) ..už aby to bylo!! - spějeme do finále... tak ještě měsíc - nebo méně?! uuuuaaaaa!! ...kdo ví... Ivanullka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  85. Těhotenství je opravdu "jiný" stav, takže různé obavy i těšení se mě provázejí po celou dobu. Asi největší obavu mám z toho, aby vše dobře dopadlo a holčička se narodila zdravá a já to ve zdraví zvládla. Nejvíc se těším, až straší dcerka uvidí malou ségru, už se na ni moc těší :-) (mail: sasv@centrum.cz)

    OdpovědětVymazat
  86. V těhotenství jsem se nevíc obávala toho jak bude mé tělo ty změny zvládat.Ale naštěstí vše probihá dobře a jsem s malou v pořádku :)A strašně se těším až budeme s manželem rodina kterou v dětství moc nezažil.
    Kajka.Doubravska@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  87. Nejvíc jsem se obávala zdravotních problémů, nevolností a tloustnutí. A musím zaklepat, že tomu jsem se zatím vyhnula. A na co jsem se nejvíc těšila? No samozřejmě na nákupy a zařizování pokojíčku. Ani k jedné z těchto věcí jsem se však ještě nedostala, tak snad to za těch posledních 7 týdnů stihnu :)

    OdpovědětVymazat
  88. Dobrý den :) porodila jsem 3 týdny zpátky a při tomto těhotenství jsem se nejvíc bála toho, že to náš chlapeček nezvládne až do konce. Ale zvládl :-) A nejvíc jsem se těšila na reakce našeho prvního synka, má 5 roků a je to úžasný opatrovatel a brácha na jedničku :) Můj mail je seveckova.petula@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  89. Těhotenství jsem si moc užívala od doby co jsem to zjistila to byla euforie protože jsme se s přítelem snažili 5mesicu a miminko moc chtěli. Pořád jsem říkala že to bude holčička, nejvíc jsem se bála předčasného porodu, že se narodí malá prdelka a já budu muset být někde v nemocnici a koukat na to neviňátko které mělo být ještě v bříšku. Ale tyhle obavy jsme s přítelem zazehnali, dozvěděli se že opravdu čekáme holčičku, vybrali ji jméno Ema a pak jsme se nejvíc těšili na to až budeme 3 a taky na to, jak bude vypadat, pořád jsem si ji představovala a pak to přišlo byla úplně jiná ale prostě moje a krásná :*, alzbeta.vojtechova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  90. Dobrý den, expřitel mě opustil v těhotenství,takze jsem se obávala jak to všechno jako prvorodička sama zvládnu,ale podrželi a pomohli mi rodiče :-) a těšila jsem se na to že už nikdy nebudu "sama" že mé srdce bude chodit vedle mě ♡ kostribova.k@seznam.cz Hezké prázdniny přeji :-)

    OdpovědětVymazat
  91. Nejvic jsem se bala zacatku-jestli tehotenstvi zvladnu "fyzicky" a nejvic jsem se tesila na prvni poradne kopance a ted (dva mesice pred TP) se nejvic bojim aby se prcek narodil zdravi a tesim se az budeme vaichni tri spolu. (Email: prihodovap@gmail.com)

    OdpovědětVymazat
  92. Najviac sa bojim porodu a najviac sa tesim,ked to uz budem mat za sebou..aj ked si nerobim po prvej dcerke ziadne iluzie o skvelom babatku a nocnom spanku a viem ze to bude este tazsie,ako ked je teraz drobec v brusku..aj tak sa na neho tesime ..o dva tyzdne rande na slepo.:-) mail orieskova@post.sk

    OdpovědětVymazat
  93. Od sameho zacatku se bojim aby moje miminko bylo v poradku a melo me rado. Ale vic se asi bojim ze sklamu jako matka ze to nezvladnu. Tesim se az muj broucinek bude mezi nimi. A jak vlasne bude vypadat. Az budem konecne uplna rodina:-)
    srbova.t@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  94. Čekám své první miminko jsem na začátku 7 měsíce a nejvíc se obávám zdravotních potíží jestli miminko donosím zda bude zdravé aby se mu nic v bříšku nestalo a nejvíce se těším na samotné finále kdy toho našeho broučka poprvé uvidím a dám mu pusinku a řeknu mu jak moc ho s tatínkem milujeme <3 :** ( MladaMotyka@seznam.cz )

    OdpovědětVymazat
  95. Prečítala som si skoro všetky komentáre.. Krásne príbehy.Budete mať ťažkú úlohu vybrať len jedného...ale určite to bude niekto kto si balíček zaslúži. Jedine co môžem ja negatívne napísať (lebo inak bolo všetko len ok :-)je, že som sa obávala jedine cisárskeho pôrodu.. Nebola som na to pripravená a nakoniec som naň musela ísť... Ale zvládla som a aj malinký.. A už sa tešíme keď pojdem do nemocnice znova po bábätko.

    OdpovědětVymazat
  96. Největší strach jsem měla z porodu. Byl první a nevěděla jsem do čeho jdu a hlavně aby byla malá v pořádku :-) a nejvíce jsem se těšila na den, kdy ji budu moc poprvé pochovat a přivítat ji mezi námi <3
    ( vindysovakristyna@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  97. Největší strach máme z toho že se může cokoluv stát a o svojí princeznu příjdeme.máme sice už tři kluky,ale holčičku máme vymodlenou.asi před 10měsíci jsme o holčičku přišly,ale už se moc těšíme na den.kdy porodem.náš strach odejde a my si budeme užívat každou minutu s naší princeznou.kluci se dokonce ráno vítají s Amálkou(naše holčička v bříšku) než s maminkou :) vendula.farbarova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  98. Ja som mala najviac strach z toho že sa mi stane niečo čo by mohlo ubližiť bábätku. Proste som na seba davala pozor vo všetkom čo som robila. Bála som sa že zjem niečo čo by nebolo dobre pre bábätko,nosila som uplne volne oblecenie od 1.mesiaca hoci to nebolo nutne lebo som mala vždy strach že keď si dam niečo tesne tak to bude aj to malé bolieť...Proste docela prehnané reakcie a prehnaná opatrnosť. A najviac som sa tešila na prvý ultrazvuk a nato keď sa dozviem pohlavie :)

    OdpovědětVymazat
  99. Největší obavy jsem zažívala v období 6tt-11tt, kdy jsem neustále špinila a měla jsem strach, zda u mě naše vytoužené miminko vydrží. Svým způsobem mám ale malé obavy pořád, zda vše dobře dopadne a narodí se zdravé miminko.
    Naopak jsem se moc těšila na rostoucí bříško, až ucítím pohyby a kopanečky od broučka a uvidím ho na ultrazvuku:-)
    mail: sarka.pavlova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  100. Ja som mala najviac strach z toho že sa mi stane niečo čo by mohlo ubližiť bábätku. Proste som na seba davala pozor vo všetkom čo som robila. Bála som sa že zjem niečo čo by nebolo dobre pre bábätko,nosila som uplne volne oblecenie od 1.mesiaca hoci to nebolo nutne lebo som mala vždy strach že keď si dam niečo tesne tak to bude aj to malé bolieť...Proste docela prehnané reakcie a prehnaná opatrnosť. A najviac som sa tešila na prvý ultrazvuk a nato keď sa dozviem pohlavie :)

    OdpovědětVymazat
  101. Největší strach jsem měla z toho, že nebudu dobrá máma. Neměla jsem moc dobré dětství a bála jsem se, že to nezvládnu, že to skazim, ale hned jak jsem svou princeznu měla v náručí, tak jsem si řekla, že asi přijdou chvíle, kdy udělám chybu, ale vždy budu pro svou dcerku ta nejlepší máma na světě. Nejvíc jsem se těšila na svou berušku, až ji budu mít v náručí, na první pusinku, až ji přivezu domů, až ji poprvé nakojím....prostě na ni :-)
    anna-rajmonova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  102. Nejvetsi strach mam z predcasneho porodu. Nejvice se tesim, az bude konec zari a ja si Patu pomazlim.
    lenka.cz@email.cz

    OdpovědětVymazat
  103. Ja mela nejvetsi strach z porodu ze nebudu vedet co mam delat a kdy jet ale ted uz mame vse zasebou a doma krasneho 4 tydeniho chlapecka Viktorka a nejvic jsme se s tatinkem tesily na to az budeme vsichni spolu a v pohodli domova :)
    TynuskaBa@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  104. Ahoj všem!
    Čekáme první mimi a musím říct, že to na co se teď nejvíc těším a zároveň obávám je porod. Termín mám za dva týdny, některé dny jsou v těch horkách náročné a říkám si, ať už to přijde. Bojím se ale bolesti u porodu, někdy jsem přecitlivela a mám strach, jestli to vydržím a zvládnu. Samozřejmě mám obavy ať je vše v pořádku a jsme zdravý a těším se moooc až konečně uvidím ten náš uzlicek štěstí!
    zitova.v@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  105. Ahojte...zatial som len v 24 tyzdni a kedze som na rizikovom sa bojim kazdeho jedneho dna pevne verim ze sa ma moj malicky Oliverko bude drzat az do termina porodu.A zaroven sa asi aj tesim z kazdeho jedneho dna co sme spolu co ho citim ako si veselo kopka a pocitam tyzdne do konca kedy ho uz budem moct objat v naruci...silvia.becarova@post.sk

    OdpovědětVymazat
  106. Nejvíc jsem se bála hrozícího předčasného porodu a nejvíc jsem se těšila až bude drobeček mezi námi a že už jo konečně pochovám v náručí��
    jarca.lippertova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  107. Ahoj,my čekáme náš třetí přírůstek,po dvou úžasných kloučcích se nám narodí na začátku srpna vysněná princezna. Celé tohle tehu je od začátku jiné a hodně náročné...od odběru plodové vody,pres extrémni zvracení do konce 7mesice,kdy jsem jen hubla a nepribirala,pak další měsíc v migrenach a nechutenství,od začátku se silným pálením žáhy,ktere asi zmizí až s porodem...dalo by se říct,ze strach bych po tom všem mít neměla ale mam....z toho,ze nedojedem včas do porodnice,nebo porodim ještě doma než přijede sanitka.... jediné,co mě drží celou dobu a i teď v závěru je to,ze budu mít konečně svoji malou,vytouženou holčičku. prouzici@email.cz

    OdpovědětVymazat
  108. Já se bojím pořád-kritické první 3 měsíce,pak screeningy,aby mělo miminko vše a nic navíc,poté předčasný porod no a samozřejmě porod,aby jsme byli oba v pořádku .Čekám sice své druhé,ale strach není menší,spíše naopak :-D A nejvíce se těším až se moje dvě děti poprvé uvidí <3 falipe@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  109. Myslím, že emailu netřeba. Svou "výhru" nosim pod srdcem a tak se jen podelim o svou zkušenost. Po několika letech, kdy jsem nemohla otěhotnět, sem otěhotněla. Nemohla jsem tomu ani verit. Byla sem stastna. Pak se stalo něco s čím sem nepočítala. O miminko sem prisla. Každou, ktera tím projdeDalší, to srazí na kolena. Rok jsem cekala a marně doufala, že otehotnim. Stále nic. Dalsiho pul roku sem chodila s přítelem po IVF, kde mě pořád presvedcovali, že jen umělé otěhotnění je šance. Stále sem věřila, že to půjde i přirozeně a přestala k nim chodit. Můj gynekolog mi nabídl laparoskopii. Neváhala jsem. V lednu ji podstoupila s jasným výsledkem - jsem zdrava. Týden po operaci už ve mně "klicil" malý zázrak. Každý den, co je v bříšku, se bojím, ať je vše v pořádku, ale vím, ze až mi malého dají na hruď, tak se budu těšit z každého dne, co budu s ním.

    OdpovědětVymazat
  110. Nejvíc jsem se bála toho, zda je miminko v pořádku. Přeci jen je schované v bříšku a člověk na něj "nevidí", aby ho zkontroloval. Naopak jsem se nejvíc těšila, až bude s námi na světě :-) Teď čekáme druhé a už se na něj/ni moc těšíme :-)

    OdpovědětVymazat
  111. Ahoj!
    Nejvíce jsme se s přítelem báli, že se nám vůbec nepodaří otěhotnět. A když se to podařilo vlastně úplně "náhodou", když jsme na to přestali tolik myslet, tak se zadařilo. A pak začali zase další obavy, jestli bude vše v pořádku, jestli vše zvládneme, jestli mu dokážeme dát vše dobré, slušně ho vychovat, dát mu všechnu lásku...teď jsem v 28.týdnu, malý přijde na svět na konci září a na co se nejvíc těším? Až se přítel poprvé se svým synem uvidí a budeme TŘI (vlastně čtyři i s fenkou Mayou). Hezký den.
    Email: puterova.tereza@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  112. Největší strach mám z průběhu porodu, modlim se za žádné komplikace...nakonec mě ale stejne uklidní myšlenka toho, že budeme rodina a já budu v sedmém nebi ❣
    zbinova@email.cz

    OdpovědětVymazat
  113. Nejvíc s čeho jsem.mela strach byl porod a aby vše proběhlo hlavne v pořádku..ale pak jsem si řekla není nic krasnejsiho přivézt na svet dítě a když to zvládly všechny musím i já ...A nejvíc jsem se těšila na moji krásnou princeznu az ji poprvé uvidím a budu držet v náručí ..nepopsatelný pocit štěstí a radosti :) E:mail : silva.kosikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  114. Miminko čekáme každým dnem. Ze začátku jsem měla strach zda porod vůbec zvládnu, ale po manželově rozhodnutí být u porodu vím, že zvládnu vše. Je mou velkou oporou a vím, že až se nám narodí miminko budeme ti nejšťastnější rodiče, protože není nic krásnějšího než přivést na svět zdravé a šťastné dítě.
    lenka.fabian@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  115. Ahoj. :) Otázka čeho se bojím? Asi toho, aby vše dopadlo v pořádku. Porod netrval příliš dlouho a hlavně, aby byl maličký zdravý. To, že borod bude bolet je mi jasné a proto si myslím, že je zbytečné se toho bát. Nejvíc se těším na první okamžik, až uvidím poprvé v životě svého prvorozeného syna. Až ho budu mít na sobě a budeme se jeden druhého dotýkat. Až ho pohladím a budu na něj koukat. Bude to nezapomenutelné! hezka.jana@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  116. ahoj, s manželem čekáme první miminko-holčičku a jsem ted v šestém mesici, moc se tešíme :) nejvetší strach mam asi z komplikací a teším se až ju budu po porodu moct držet v naručí :) miriamajurovata@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  117. Ahoj, u prvni jsem se nejvic těšila na porod a az budu miminko mit v naruci ale strach byl jak to zvladnu a jestli budu dobra mama ... ted u druheho uz vim ze vychova a starost o miminko je krasna i kdyz odcas nelehka prace :) ted u druheho mám největší strach z porodu už vím co mě čeká :) s.e.s.i@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  118. Ahoj, kedže čakáme druhé bábo, tak sa asi najviac bojím porodu (už viem čo ma čaká) a či všetko dobre dopadne. A najviac sa tešíme na nášho Dávidka bračeka pre našu Viki, kedže sme mali termín 1.7 tak sme v očakávaní kedy to konečne bude :)
    Ale celkovo, žena sa v priebehu tehuľkovania stále na niečo teší( na prvé pohyby, kopančeky a rozhovory, prvé fotky v brušku, sú to neopisateľné pocity :) ) a aj sa bojí ( či bude miminko zdravé, či sa dobré vyvíja a pod.)
    ewka882@azet.sk

    OdpovědětVymazat
  119. Ahoj, s manželem čekáme v polovině září již třetí dítko(druhou holčičku). Po pozdním zachycení těhotenství byly samozřejmě obavy úplně ze všeho�� ale teď už se všichni čtyři strašně moc těšíme ... davidova.janina@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  120. Čekáme první Miminko a moc se na něj těšíme. Termín máme 18.12. Příští měsíc už bychom měli vědět pohlaví tak jsme zvědaví. Je to štěstí. Bojím se porodu,ale nejsem určitě první ani poslední. Hlavně aby to bylo zdravé.
    Ruzena.Fojcikova@seznam

    OdpovědětVymazat
  121. Najviac som sa bála keď mi zistili tehotensku cukrovku. Ako zvládnem dietu? Začiatky boli ťažké ale zvládla som to v pohode. Termín mám 18.7. Momentálne sa trošku bojím porodu. Ale dúfam že všetko bude v pohode.silver002@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  122. Čekám druhé miminko, bude vánoční nebo novoroční, uvidíme jak se mu bude chtít na svět :-) bojím se komplikací v těhotenství a u porodu... myslím, že v těhotenství každá žena se víc pozoruje a vše neobvyklého ji pořádně vyleká a vyděsí... A těším se na každý další moment, který nás čeká - první pohyby, povídání si s miminkem v bříšku, později kopance :-) a na přelomu roku na miminko samotné, voňavé, krásné a moje <3 ... Až ho budu držet v náručí :-) a taky se těším na reakce první dcerky, je ji sedm let a neskutečně se na sourozence těší, tak ať ji to zůstane :-)
    E-mail: Anna.Englartova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  123. Ja som sa počas tehotenstva bat nestihla nicoho, lebo som pisala bakalársku pracu a zároveň som mala statnice v den terminu porodu,takze som mala strach,ci to stihnem :-D :-D nappkon som porodila pred statnicami a isli sme tam teda spolu :-* no a vtefy som sa bala,aby som zo stresu mliecko nestratila... no a tesila som sa napokon dvojnasobne,lebo som uspesne zostatnicovala aj porodila krasnu zdravu,ruzovucku Sárinku v jeden tyzden :-) a teraz sa vytesujeme spolu z chvil,ktore spolu travime bez stresu :-) email: ivanka.sovcikova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  124. At to bylo v prvnim těhotenství nebo nyni,vzdycky se bojim,aby miminko bylo v poradku a vse se spravne vyvíjelo, ale naštěstí me kontrola vždycky uklidni :) nejvic se tesim take stejne jako u prvni dcerky,az ji konecne uvidim,jak vypada,jak se usmeje a proste na vsechno,co me s miminkem ceka :) email je Michaela.kmoskova@seznam.cz preji krasny den!

    OdpovědětVymazat
  125. Z čeho mám strach?
    Z počátku možná toho, že to nevyjde. Ale jinak snad ani z ničeho. Vždyť co je bolest při porodu proti tomu, že daruji nový život? Strach z toho, že bych nebyla dobrá máma? Musím jí být, když se na něj tak moc těšíme a přejeme si aby už tu bylo! Strach z nemoci? Spolu vše zvládneme, ať už bude zdravé nebo ne - od toho tu s manželem jsme.
    Na co se nejvíc těším?
    Že s NÍM budeme konečně RODINA ;)!
    chobotek@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  126. Čekám první mimčo tak nejvíce ztrach mám z porodu nevím do čeho du a co vše mě čeká. Termín máme na tatinkovy narozeniny 8.8. 2016 takže taťka má super dáreček a na malou se už strašně těšíme budeme všichni 3 srpnovi což je nádherné :-) Werunnka52@atlas.cz

    OdpovědětVymazat
  127. Nejvíce jsem měla strach z porodu. Teď už to máme všechno za sebou a ležíme na oddělení šestinedělí a zítra nás snad pustí domů za tatínkem. Navíc se prcek narodil na narozeniny jeho prababičky :-) nikolaskalikova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  128. Čekám první mimčo na které se s manželem těšíme snad od počátku našeho vztahu. Od začátku už uběhlo 6let a teď v prosinci se nám má narodit naše princezna. Největší obavy nejsou z porodu jako má každá prvorodička, ano je to něco co mě čeká a je to něco nového ale přece jen mám jiné obavy. A to aby bylo vše vpořádku jak po zdravotní tak i po finanční stránce a naše princezna měla ten nejšťastnější život který ji máme v plánu z celého srdce dát.. A nejvíce se těšíme na tu lásku na první pohled.. A později slyšet ten radostný smích, první pokus o komunikaci nebo první krůčky prostě na ten život co nás čeká až nás bude o jednoho víc a začne nová krásná etapa našeho společného života. Nikola.Sejčkova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  129. Čakáme prvé bábätko 😃 tehotenstvo a ani pôrodu mi strach neprináša. Snažím sa užívať si každý deň 😂. Strach mám z bolaciek bruška nášho malého drobčeka. Ale verím že všetko zvládneme 😉. miskolcziova@pobox.sk

    OdpovědětVymazat
  130. Ja se nejvíce bala každé kontroly, aby bylo vse jak ma. A nejvíce jsem se těšila na nasi holčičku, az ji poprvé pochován v náručí a bude naplňovat cely nas život
    katkavalikova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  131. Ahojky :) Takže najväčší strach som mala z toho, že ma pri pôrode budu nastrihávať....absolvovala som ale kurz Hypnopôrodu, po ktorom som sa neskutočne upokojila... a jediný strach ktorý som cítila niekde v pozadí bol, aby sa malý narodil v zdraví... a na čo som sa tešila? Ja jeho oči, noštek a vlastne na to keď ho uvidím, keď si ho priviniem k sebe a pobozkám ho... je to láska najväčšia...milujem ho viac ako svoj život... ak by sa pošťastilo kľudne nám napíš :) danielagasparikova@gmail.com krásny dník :)

    OdpovědětVymazat
  132. V tehotenstve som sa najviac neobavala porodu ani starostlivosti o babo... ale najviac som sa bala hojeniaporodnych ran... porod bol dlhy a tazky a uz ked som si myslela ze je po vsetkom prislo to najhorsie sitie... skoro hodinu ma zasivali bolelo to palilo... uz som prosila dr aby prestala a ona stale sila a sila... a to nebolo cele... este dva tyzdne po porode som si nesadla a tak som sla k mojmu gymekologovi a ten ruky zalomil... zeto mam tak postahovane ze tie svy sa nemaju ako rozpustit.. povytahoval mi vsetky stichy ahned som si aj sadla... takze moj strach bola vlastne predtucha a opodstatnena... ale mam krasnu dceru a stoji to zato... povazancova.s@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  133. Najviac sa teším na dieťatko 😃, asi ako každá. Teším sa na spoznávanie, na dojčenie, obliekanie, prezliekanie, prechádzky aj na to vstávanie😀. Teším sa ako sa budem chváliť našou "malou" všade a všetkým. Čakáme prvé ... a bojím sa vlastne toho istého. Som na rizikovom od začiatku tak sa občas bojím aj sama seba a že to celé nie je pravda. Bojím sa či jej neublížm, či tú zodpovednosť a starostlivosť zvládnem. Myslím že takých je viac😃

    OdpovědětVymazat
  134. Nejdrive to byl strach z vysledku screeningu, aby mimi bylo v pohode, a ted je to strach z porodu. Bohuzel doktori hrozi kvuli komplikacim predcasnym,ale doufam,ze to s mimcem dotahnem co nejdal - ted jsem v 32 tt. Takze s tim je spojeny strach,aby malej byl v poradku. No a pak uz se o nej budu bat porad :) doplnuji email kristyna.novakova24@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  135. Největší strach jsem měla,aby miminko v pohodě přešlo 1 trimestr,aby jsme o něj nepřišly jako v loni,teď už je vše v pořádku a nejvíc se těším na porod a první pohled a přivonění k maličkému tvorečku email stuskova.vera@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  136. Nejvíce se obávám toho, že na svět přijde malé lvíče, což je pro kozoroha s Vodnářem nepochopitelné pekelné znamení. A nejvíce se těším na porod, protože mě vždycky zajímalo všechno nové a nepoznané a když o tom všichni tolik mluví... :-D Kristýna (kontakt: xx.tina@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  137. Nejvíce se bojím o zdraví svého miminka. Všechna ta vyšetření a čekání na výsledky nejsou nic příjemného. Je to něco, co nemohu ovlivnit, a to mě děsí. Naopak mi dělá radost,když vidím miminko,jak se hýbe a jak mu tluče srdíčko. Nemůžu se dočkat,až to malé obejmu a uvidím. Těžko popsat,asi je to spíše o tom pocitu,který očekávám.
    Jinak moc děkujeme za soutěž, i kdyby nám to nevyšlo,jsem ráda,že tu je.
    Jablko.adelka@tiscali.cz

    OdpovědětVymazat
  138. Mi s pritelem cekame prvni miminko moc se na nej tesime nejvetsi strach je samozrejme z porodu ale mam strach porad jestli dalsi kontrola dopadne dobre nebo se neco bude dit po tom co uz jsem lezela v nemocnici a pak byla po dvou tydnech na pohotovosti se porad obavam nejhorsiho jeden sikovny doktor mi rekl pokud vam bude blbe tak miminku je dobre takze jsem rada aji ze mam nevolnosti ale ten strach jsem vicemene zacala mit az mi dve kamaradky v tom.obdobi ze zacatku potratili tak mam porad strach aby se nestalo neco nasemu miminkovi, a nejvic se tesim az se to narodi ten prvni moment jak si ho pochovam.Moc se tesime s pritelem :-) Lucie Fialova 20let :-)kontakt:fialova-lucinda@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  139. Já měla největší strach o miminko před každou návštěvou lékaře... ač jsem neměla žádné komplikace v těhotenství, tak do bříška si člověk prostě nevidí a zrození nového človíčka je prostě jeden velký zázrak. Z porodu jsem mela spíše obavy a strach z neznámého prostředí a lidi - ale to já mam vždycky a všude. Nejvíc jsem se těšila až uvidím jak miminko vypada.. nedovedla jsem si představit jak bude naše dítě vypadat. Pak přišel neskutecne rychlý porod... Krásná zdravá holčička a první dva měsíce pekla... tedy alespoň tak jsem to já prozivala. Nálady jak na horske dráze, plačící miminko a výčitky ze jsem špatna máma. Během třetího měsíce se ale všechno obrátilo a i když je to někdy hodně narocne, tak byt mámou je to nejlepší co me mohlo potkat. 87hanah87@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  140. Ahoj :-), ja si myslim, ze kazda nastavajici maminka a maminka co uz miminko porodila, se boji stale. Kdyz otehotnime, bojime se, aby vse dopaslo dobre, kazde vysetreni, kontrola, screening a s kazsym yplynum dnem si prejem, aby uz byl za nami i ten dalsi a my jely so pprodnice. Tam se zase obavame porodu, aby nevznikly komplikace, jak moc to bude bolet, jak dlouho to bude trvat...a nakonec celozivotni strach o narozene miminko. Sledovani v noci zda dycha, kolik za den pribralo a dokonce i ve starsim veku mame strach...kde je, s kym je, kdy se vrati. At uz jsme mamy nebo mamy nastavajici, strach uz nas nikdy neopust, ale mozna spis nez strach, bych to nazvala jako LASKA. jinka.korpe@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  141. Bala a bojim sa dna porodu, nakolko cakame 3. dieta a viem, ze to bude sekcia, tak sa obavam o to, ci vsetko prebehne v proiadku, najviac sa vsak bojim o uspavani, a naopak tesim sa na stretnutie s nasim syncekom

    OdpovědětVymazat
  142. Čekám první a nejvíc se bojim porodu a toho jestli všechno zvládnu doufám že z nej vychovam dobrého chlapa...a nejvíc se těším na tu první chvíli až se konečně potkáme tváří v tvář :-* ....Luc.knollova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  143. Obavy mám z pôrodu a z toho čo bude po ňom (čakáme prvý prírastok), ale naopak teším sa všetky nové veci, ktoré nás ešte len čakajú :)
    rosnička.f@gmail.com

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tanicka.f@gmail.com .... žiadna rosnička :D

      Vymazat
  144. Nejvic jsem se tesila na miminko-dcerku, az ji konecne uvidim a pochovam si ji. Na druhou stranu jsem se bala, jestli to vsechno zvladnu (porod, peci o miminko, kojeni, prvni nemoci.. co kdyz bude plakat a ja ji nebudu umet pomoct? Jak poznam, ze ji neco boli, ze je nemocna? Atd, atd, atd.)

    OdpovědětVymazat
  145. Dobrý den, mé těhotenství je zázrak, po 11 letech vztahu a 2 letech intenzivního snažení, kdy byly vyhlídky opravdu špatné jsme se rozhodli hodit to za hlavu ( i když to moc nejde) a začít plánovat svatbu. Je to neuvěřitelné, svatbu jsme naplánovali na na datum 27.9 2016. V den, kdy jsme měli jít do restaurace potvrdit menu a dát zálohu za hostinu pro 70 hostů, jsem na testu objevila dvě čárky. Teď, když to píšu, mám pořád husí kůži) Podařilo se, byla to nádherný pocit..když mi gynekolog řekl, že termín porodu podle MS je 27.9.2016 málem jsem upadla do mdlob. Co je to za osud? Ten den byla plánovaná naše svatba. Svatbu jsme posunuli, měli ji před měsícem, taky jsme ji dost ořezali, ze 70 hostů na 20, ale byl to krásný den, krásnější mě ale ještě čeká. Odpověď je vlastně taková, že opravdu upřímně jsem se bála toho, že neotěhotním a na co se těším? Jedním slovem na to, že budeme RODINA<3 Jo a bude to holčička a bude se jmenovat jako já, Darinka :) darina.skovajsova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  146. Jsem poprvé těhotná a největší strach mám hlavně vždy když narazím na známou, která už má těhotenství za sebou a začne strašit jak je všechno hrozné co se týče testu na cukrovku a co vše může být špatně :D samozřejmě všechny testy jsem dala levou zadní. Těšila jsem se jak si začátky budu užívat....no zvracela jsem do 5.mesice :) a teď už jen čekat na toho našeho drobecka, až se bude chtít už podívat na svět. Největší obavy jsou zda zvladnu porod, ale zvládly to ostatní, musím i já. :) lusinka3@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  147. Dobrý deň. Na tehotenstvo som čakala dlho. Ale nemám nič zameškané. Mám krásnych 30, v plnej forme som otehotnela a okrem klesajúcej schopnosti dlho stáť na nohách a stúpajúcej váhe, nemám žiadne problémy. Bála som sa hlavne nevoľnosti. A nič. Keďže rada jem, som labuznik, bála som sa že budem mať divoke chute, z ktorých sa budem chytať za hlavu. A nič. No a na záver všetkých záverov snažím sa spracovať obavy, aby pôrod, ktorý nás čaká o mesiac, dobre dopadol. Keď sa so mnou lúčili kokegyne, nič iné som nepočúvala ako ja dobre porodim. :-) Nech je tak. Pekný deň
    Evka
    komzikova.eva@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  148. A najviac sa teším na ten zázrak, keď ju budeme už konečne držať v náručí a budeme s ňou prežívať svet okolo nás. Evka

    OdpovědětVymazat
  149. Já se nejvíc bojim screeningu, že by odhalily nějakou vadu miminka, jsem teprve v 18. týdnu a za dva týdny mě čeká druhý screening, je mi jedno jestli to bude holčička, chlapeček, jestli porod bude bolestivej...hlavně, aby to maličký bylo v pořádku :) Už se těším až toho drobečka po prvé spatřim a budu máma :) Přeji hezký den :-*
    kindlovakamila@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  150. v tehotenstvi jsem se bala ze budu hodne zvracet a taky ze jo :-D a jinak jsem mela naplanovaneho cisare a bala jsem se co vse bude probihat a jak to zvladnu a co bude dal :-D nicola-hazukova@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  151. cekáme poprvé miminko, nejvice se bojim sklamani, přišla sem o prsty na lv ruce bojim se, že nezvladnu se starat o miminko sam. a nejvice se tesíme aý se to narodi a poprve ji uvidime :-) a pochováme. cej2@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  152. Nejvícjsem se bala jak se o toho sskřítka postarám, jestli budu vědět co a jak a po porodu jsem se zase začala bát abych mela dostatek mléka, a těšilajsem se nejvíc na to, jak budeme všichni pohromadě :-) kudlackova.romana.1991@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  153. Já se nejvíc bála velkých ultrazvuků. Jak první, tak i druhé těhotenství. Poslední mě čeká na konci měsíce a opět jsem nervozní, aby bylo vše v pořádku. Naopak jsem se těšila na každou poradnu na 3D ultrazvuk. Je úžasné miminko sledovat v bříšku, jak se vrtí, cucá si paleček a pomalu poznávat jak bude miminko vypadat až se narodí. :) kratlu@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  154. Před 10 dny se nám narodil nás poklad jménem Anežka. Nejvíce jsem se během těhotenství bála toho ze nebude něco v poradku protože jsme museli od 30tt docházet do rizikové poradny a nejvíc jsem se těšila až nám poprvé ukáží ten malý uzlicek štěstí. Ikyz jsem musela rodit císařem byl to velmi krásný a nezapomenutelný okamžik. Denda.5@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  155. čakáme našu prvú vytúženú ratolesť :) takže strach je bol asi zo všetkého, ako dopadnú vyšetrenia, či je malý v poriadku, či to zvládnem, ako to budem zvládať v lete keď bude veľmi teplo, či zvládnem pôrod. a naopak tešila som sa z každej pozitívnej správy, že je v poriadku, že pekne priberá, keď prvýkrát kopol, prvá štikútka, prvá UTZ fotka je doma už zarámovaná, z každého manželovho úsmevu keď ho malý kopne, z veľkých debát manžela a malého - manžel rozpráva na bruško a malý sa hýbe/kope, zo zariadovania detskej izby, výber kočíka no prosto všetko s tým spojené je pre nás nové nepoznané plné radosti ale aj strachu :) michaela.junasova @gmail.com

    OdpovědětVymazat
  156. Bala som sa ze mi bude byvat zle(ranne nevolnosti) ale s malym drobcom sme sa tak dokonale zladili ze som ani nevedela ze som tehotna.Nic mi nebolo ale vobec ;) najviac som to zacala vnimat ked ma zacal kopkat a teraz uz len cakam kedy pride ten cas ze sa uvidime aj ked sa uz zacinam pomaly toho co pride obavat toho krasneho konca kedy budeme spolu.Dufam ze tym ako to bolo doteraz perfektne aj koniec bude perfekny :) lucia.kebiskova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  157. jeden den som sa zacala strasne bat a aj tesit zaroven :) ,a to 18 januara ked mi pani doktorka oznamila, ze cakame dvojcatka :) .Bojim sa stale ako to vsetko zvladneme,ale kazdym dnom sa neskutocne tesim viac a viac na mrnuskov :) :)

    OdpovědětVymazat
  158. Nyní čekám své první miminko, bude to chlapeček a na začátku těhotenství jsem se s přítelem hrozně těšila až budeme moct tuto novinku vykřičet do světa :-) V dalším trimestru jsem se zase nejvíc těšila na určení pohlaví a nyní na konci už se samozřejmě těšíme, až budeme mít maličkého u sebe. Největší obava byla a stále malinko je, aby vše dopadlo v pořádku (všechny možné testy, kontroly atd.) a já i chlapeček jsme všechno společně zvládli. :-) Nyní mám malinko strach, že už se maličký neotočí hlavičkou dolů a zůstane KP, jak to pak všechno proběhne. Ale věřím, že všechno zvládneme i díky podpoře celé rodiny. :-) e-mail: hanischa16@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  159. Radost i obavy provázely celé těhotenství.. Vlastně obě.. V nynějším jsem se však bála mnohem víc.. O oba syny. Prvorozený byl se mnou ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že mi umřela maminka, vyděsil se, když jsem klečela a plakala. Hladil mě, a plakal taky. Pak pohladil bříško a říkal "Bráško,neboj,mamka už plakat nebude". Bála jsem se,abych ho už nikdy takto nerozplakala a aby ten malý v bříšku byl zdravý a silný, protože já sama zbytek těhotenství silná být nedokázala . Těšila jsem se na reakci staršího bratříčka na miminko ;-) novajda26@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  160. Čekám první mimi, obavy byly od začátku- jak to budu zvládat a přežívat (nevolnosti, únavu...), ale vše jsme zvládli a teď už s manžílkem čekáme a těšíme se, kdy nastane ten den D a budeme si moc přivonět k té miminkovské vuni a být spolu všichni tři.
    db1000@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  161. Ja se teda nejvice bojim toho aby po porodu nenastal syndrom nahleho umrti novorozence. Ani nevím proc ze zacatku mi prislo jako hloupost ze bych dopustila aby mi moje princezna az tu bude snami umrela. Ale ted kdyz tak ctu tak to vlastne muze nastat úplně ze vseho. Porodu se samozrejme bojim take ale zaroven se na nej i tesim protoze uz bude nase nadherna princezna snama a ja budu ta nejstastnejsi maminka na svete. Uz ted ji s prutelem milujeme a tak se těšíme az tu bude snamy. Blancde@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  162. Ked som cakala prvni miminko nebala som sa vubec nicoho,tehotenstvo probihalo ukazkovo az kym sa v 39tt z nicoho nic mojmu miminku v brusku zastavilo srdiecko. Ted jsem v 14 tt a bojim sa priserne kazdej kontroly u pani doktorky,aby mi znovu nesdelila tu strasnu zpravu. Na co se nejvic tesim? Tesim sa na porod ziveho miminka,ked budem konecne pocut jeho plac :) nic krajsie si neviem predstavit. Email: skopcova@centrum.sk

    OdpovědětVymazat
  163. Nejvíc jsem se bála předčasného porodu, a nejvíc jsem se těšila až mě pustí z porodnice domů
    Hana hana.dlouha125@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  164. Na co jsem se těšila nejvíce, na to, že když jsem zjistila že jsem těhotná že skoro po 6letech vypadnu z práce :-D a obavy mám z toho, že vše nestihnu nachystat. Marse101@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  165. Nejvetsi strach mam urcite z porodu, naopak nejvic se tesim az tu malou, co do me neustale stoucha a kope, poznam osobne:-) n.volmutova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  166. Na co jsem se nejvíc těšila a stále těším je na výraz tatínka, až poprvé uvidí miminko na screeningu, protože zatím viděl jen fotky... A čeho jsem se nejvíce bála? Že neuslyším srdíčko, teď už vím, že je vše v pořádku, proto si žádné negativní myšlenky nepřipouštím :-) Romanka40@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  167. Keďže som 2x do tretieho mesiaca strávila dokopy 4 týždne v nemocnici tak som sa najviac obávala že o moje vytúžené dieťatko prídem. Teda bojím sa stále aj keď najhoršie máme za sebou. A najviac sa teším na môjho drobca keď už ho budem mať v náručí pri sebe. Monika.hybalova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  168. Tohle je moje první těhotenství..obavy byly ze začátku(jak dopadne screening) máme v rodině pár průšvihu.. sestra teď přišla o 2mimi(gen.vady), takže je těžké se radovat když nejbližší má smutek..jinak si tehu uzivam, je to krásný �� i když náročný. Teď už se těším na Naše mimi (bude to překvapení) snad do 10dni...PS: Holky porod dáme nebojte !!�� borriquito69@seznam

    OdpovědětVymazat
  169. Velmi som sa tesila na to ako zacitim prve pohyby svojho babetka
    Celkovo som rozmyslala ako bude vyzerat, kedy nas zacne lubit tak ako my lubime nase babetko.A bala som sa ze nebude zdrava... neviem preco ale stale som si hovorila ze porod bude v pohode a nakoniec aj bol. A dnes mame krasnu dcerku ktora sa sice narodila s krivou nozickou pretoze nemala dost miesta v brusku ale aj to je jej znamenie ze je nasa... (nozicku liecime oretzkou a uz ani niekedy nevieme ktora to ta "chora" nozka bola ������

    OdpovědětVymazat
  170. Prožívám své první těhotenství a to s sebou přináší pochopitelně spousty nových pocitů, nálad, stresů i radostí. Jsem od přírody člověk, co se vším nervuje, vše ho děsí, na všechno chce být připraven. A najednou jsem ve fázi života, kdy je vše nové, neprobádané a neříditelné, ale nějakým zázrakem do mě těhotenství vneslo úžasný pocit sebedůvěry a klidu. Strach a obavy jdou stranou, uvnitř mě vyrostla víra, že to prostě zvládnu a stále nemohu věřit tomu, kde se to ve mně bere. Ten maličký zázrak ovládl už z bříška celý můj život a změnil ho v krásný sen. Moje dětství i dospívání nebylo zrovna růžové a tak to, čeho se asi nejvíce bojím není porod, bolest či nedostatek financí (fakta, co mě ještě před těhotenstvím a při jeho plánování děsily), ale je to strach, že by ten Drobeček (kvůli mě a mému chování) někdy musel pocítit, strach nebo bolest. Přeji si, aby naše mimi nemuselo nikdy vnímat "nenormální věci" (drogy, alkohol, fyzické rozpory mezi rodiči a řev) jako normální a běžné. A nejvíc se těším na to, že díky svému skvělému partnerovi a našemu maličkému "Štěstíčku" už brzy budu mít rodinu takovou, jakou jsem si přála jako dítě/dospívající. Pryč od světa, kterému jsem donedávna říkala "můj svět". Teď už budeme hlavně my tři. Dnešní podoba světa není přejícím místem pro štěstí, ale když jsem doteď zvládla překonat všechny překážky, zvládnu i ty další, co přijdou. Budu je totiž už zvládat s pomocí a láskou svojí "nové" rodiny.
    (Simca.Sv@seznam.cz)

    OdpovědětVymazat
  171. nejvic jsem se obavala ze to nezvladnu a ted sse strasne tesim az bude uz venku a budu ho drzet v náruci andilka maxe (michamalisova@gmail.com)

    OdpovědětVymazat
  172. Ja som tu pridala komentár a nevidím ho... kde ho nájdem ?

    OdpovědětVymazat
  173. Super súťaž vy ste dali,
    už len aby sme vyhrali.
    Malého ja syna mám,
    Timuškom ho nazývam.
    Injekcií som sa bála,
    veľa som si ich pichala :(
    Hustu krv som ja mala ,
    preto som ich ja brala.
    Tri mesiace som ležala,
    lebo som sa otvárala.
    Strašne som sa veru bála,
    aby som neostala sama.
    O jedno bábätko sme prišli už,
    ešte dobre , že pri mne stál môj muž.
    Nerada spomínam na to obdobie,
    bolo to hrozné, nie dobré...
    Ale čas zahojí všetky rany,
    ostala som tehotná dámy, páni.
    A všetko som preto robila,
    aby som drobceka donosila.
    Najprv sme mali dievčatko mať,
    no ked v poslednej chvíli povedali chlapcek...nevedela som sa z toho spamätať.:-)
    Ale poviem vám moji milí,čo ešte neviete,
    nevymenila by som ho za nič na svete.
    Je úžasný , veľmi ho milujem,
    preto tento darček jemu venujem.
    Vyhrať veru veľmi.chcem,
    preto zdielam, lajkujem ;) .
    ( kapika 77@azet.sk

    OdpovědětVymazat
  174. Ahojík, již čekám druhé mimčo, ale bylo mi řečeno po 8 letech to je jako kdybych čekala první. Tak jsou obavy z porodu jak proběhne tento porod a hlavně jak ho poznám a jak se vše zvládne. Těším se na to až budeme všechny po hromadě doma. Hlavně jak malého sourozence příjme velká segra:-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojík, již čekám druhé mimčo, ale bylo mi řečeno po 8 letech to je jako kdybych čekala první. Tak jsou obavy z porodu jak proběhne tento porod a hlavně jak ho poznám a jak se vše zvládne. Těším se na to až budeme všechny po hromadě doma. Hlavně jak malého sourozence příjme velká segra:-). vercahanusiva@seznam.cz

      Vymazat
  175. Jsem těhotná podruhé a mám úplně stejný strach jako při prvním těhotenství... Samozřejmě se nejvíce obávám toho, aby bylo miminko v pořádku a nenastaly žádné komplikace a pak už půjde vše jako po másle :-) A moc se těším, až bude to malinkaté miminko s námi a já k němu budu každou chviličku čuchat, jak je voňavoučké a ňuchat ho :-) Ten náš "velký" kluk už se totiž mazlit moc nechce :-) A taky jsem zvědavá, jak se starší bude na mimčo tvářit :-) Můj e-mail je rexela@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  176. Ahoj,som tehu druhý krát už máme troj ročného synceka a teras k nemu v auguste pribudne braček. Veľmi sa teším že si zase vyboskavam maličké voňavé bábätko.
    A obávam sa len z toho že budem mať pravdepodobne zase sekciu.
    veron429@azet.sk

    OdpovědětVymazat
  177. Vzhledem k prvnímu těhotenství bylo obav více než dost :) aby bylo vse v pořádku, co když budu spatna máma, poznám , když me miminko poprvé kopne? :) a čim vic se blíží porod, tak se všechny obavy není v to krasne. Ať už jsou to pohyby, vědomí, že je dite zdrave, tak přípravy na příchod a už se s přítelem nemůžeme dočkat až tu bude prcek s námi :)
    Díky za soutěž, super blog ;)
    Buchtova.eliska@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  178. Zbývá mi pár dní do porodu a logicky, čím více se to blíží, tím větší mám strach, jaké to bude, nejen samotný porod (když už člověk ví, do čeho jde, nelakuje si nic na růžovo, jen doufá v lepší průběh než poprvé), ale hlavně, co potom? Čekám druhou holčičku a nemůžu se dočkat, až jí budu držet v náručí a s ní i její velkou ségru, na to se těším asi nejvíce! Pevně věřím v porod bez komplikací a v to, že ségra bude pro naši prvorozenou ten nejlepší dáreček, který jsme jí do života mohli pořídit:)
    Můj mail: buresovakatka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  179. Zdravim..nejvetsi obavy mam,zda poznam,jestli mi praskla voda,kdyz budu treba na zachode,nebo ve vane a zda bude u me nekdo,kdo by mi pak pomohlba odvezl me do porodnice..nejvice se tesim na vyraz na tvari manzela,az bude drzet v naruci nase zlaticko a az mi maleho prilozi na hrudnik a ja konecne uvid toho naseho drobecka ..Lenny.king@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  180. Snažím se myslet pozitivně, takže ani na žádné obavy pomyslet nechci. Věrím, že to všechno zvládneme a všechno dobře dopadne. Díky budoucímu taťkovi a všem super lidem, které vedle sebe mám. Jsem za ně nesmírně vděčná.
    A na co se nejvíc těším? Na všechno :D ale asi se nejvíc těším z toho, že šmudla nám už teď a to není ani na světě rozdává takovou tu bezpodmínečnou lásku. Vidím to kolem sebe..Vidím to i na sobě.
    klarajichova@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  181. Ahoj víte čeho se bojim ja? že jsem sobec, mam strach ze uz si nikdy nevyrazim s manzelem jen tak na kolo, ze se všechno změni a ja tu ženu neprijmu...a na co se těšim? ze se treba změníme ze dvou nezávislaku na ukazkove rodiče. challidona@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  182. Dobrý den, nejvíc jsem se bala na začátku těhotenstvi z prvního krevního testu zda je naše miminko zdrvavé. Naštěstí vše probíhalo tak jak má :-) Rostoucí bříško jsem si střežila jako oko v hlavě a pečlivě se o něj starala a mazala Bepanthenem proti striím. Až do chvíle kdy jsem týden před plánovaným císařským řezem kdy jsem nešťastně spadla ze schodů a dopadla na levou stranu těla a bouchla se do bříška :-( ten strach byl neskutečný :-( necítila jsem pohyby tak mě manžel naložil do auta a odvezl mě do FN HK po velkém vyšetření a 2 dením hospitalizováni bylo vše v pořádku :-) A teď se už radujeme z 4 denní dcerky Leontýnky, kterou nadevše všichni moc milujeme ♥
    frydlova.lucka@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  183. Aktualne se bojim porodu,aby vse probehlo v poradku,ale verim,ze tomu tak bude. Je to uz za 3 tydny. A behem tehu jsem se bala vzdy vetsich vysetreni,aby vse probihalo jak ma. Prece jen je to prvni tehotenstvi :-) moc se tesim az detatko bude venku a budeme s nim komunikovat,starat se o nej...uz aby to bylo :-) sylvie.laschova@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  184. Čekám naše první miminko, holčičku Ellinku a největší obavy jsem měla, aby bylo vše v pořádku a malá byla zdravá :-) A na co se nejvíce těším? No přeci na to, až tu naše princezna bude s námi ♥♥♥
    Drozdovavera@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  185. Čeho jsem se nejvíc bála? Největší strach jsem měla o miminko, aby byl prcek zdravý, aby se mu nic nestalo, aby zvládl v pořádku porod... Prostě úzkostlivá máma na plný úvazek. =) A nejvíc jsem se těšila na porod, až konečně ten náš malý uzlíček štěstí uvidím, dám mu pusu a budu moci říct: "Ahoj Kryštůfku, já jsem tvoje maminka." <3 Schebby@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  186. Ja som sa najviac bála toho aby bola naša Sarinka zdravucka a najviac som sa tešila keď uz budeme všetci spolu 😊janulienka25@gmail.com

    OdpovědětVymazat
  187. Největší obava? To jsem mělo o dcerky, když to její dvojčátko sestřička vzdala v půlce těhotenství. A na co jsem se nejvíc těšila? Na to až jí budu mít u sebe a pod "kontrolou". Už jí mám u sebe a jsem ten nejšťastnější člověk...
    Meiv@email.cz

    OdpovědětVymazat