sobota 12. listopadu 2016

Život na dluh

Nedávno jsme si s Kubou udělali víkend sami pro sebe. Po hodně dlouhé době jsme si přiznali, že spolu, a jen spolu, netrávíme vlastně skoro žádný čas. A tak jsme vyrazili na rande. Vypadalo to jako bychom se utrhli z řetězu, měli jsme potřebu dohnat všechny ty zážitky a požitky, o které jsme přišli spolu s nekonečním uspáváním Sárinky a večery trávenými doma před televizí.
Kromě brunche v Esce, nákupů, malé procházky a pozdního oběda v Next Door by Imperial jsme zvládli i trochu kultury. A musím uznat, že Divadlo Spektákl se stalo až nečekanou třešínkou na dortu našeho dne.

Pozvání do divadla se neodmítá, a zvlášť na klasiku, říkala jsem si. A Faust? To už jsem brala jako znamení, na gymplu jsem si v něm střihla malinkou epizodní roličku v našem ochotnickém divadelním spolku. Takže taková srdcovka prostě. Jo aha, ono to bude nějaké moderní pojetí, jo jasně, my si to taky tenkrát rochu upravili... Sedíme v divadle, nikde žádné kulisy, jen tři herci, a já začínám mít strach. Nejsem zas až tak alternativní jak bych si možná sama přála. Uf, no tak snad se to bude dát přežít.

Přežít? Bylo to skvělé! Nápadité, inteligentní, vtipné. Faust jako stav zadlužení. "Život na dluh, splátky v nedohlednu. ...ale i ty nejdivočejší párty končí v bolestných kocovinách!" A tak mi myšlenky běžely jako o závod. Nutilo mě to přemýšlet nad naší společností, nad mým vlastním životem. Nad tím co máme, můžeme mít a doopravdy chceme.

Tohle mi ale rezonuje v hlavě i po 14 dnech: "Jak sup tvůj smutek z deziluze život ti užírá píď po pídi." Upřímně, teď neprožívám zrovna pozitivní období. Starosti kolem provozu cupcake obchůdku, těhotenství a obava z toho, jak budeme zvládat druhé dítě, nemocná Sárinka... tak trochu mi docházejí síly.

Deziluze. Nění to jen špatným úhlem pohledu? Neužírám se tím zbytečně? Neměla bych se přestat hnát za tím co bude nebo by mohlo být, a začít se radovat z života a z toho jak ho žiju teď? Zamyslím se a zjistím, že jsem asi šťastná. Možná trochu unavená, ale šťastná. Jsem často smutná, protože se těmi starostmi nechám zaslepit a nevidím přes ně vlastní úspěch. Já totiž nežiju na dluh, mám skvělou rodinu, kterou jsem si vždycky přála a na ničem jiném nesejde. A dokonce jsem se kvůli ní ani nemusela nikomu upsat krví. Je fajn moc si to občas připomenout. A tak moc děkuji Divadlu Spektákl a jejich pojetí Fausta. Rozhodně stojí za shlédnutí a následné popřemýšlení si.



Další představení Fausta se ve Studiu Švandova divadla hraje 6. prosince, tak neváhejte.
...................................................................

Co je Divadlo Spektákl?

Jejich cílem je nahlížet na klasická díla optikou nastupující mladé generace a hledat spojení tradiční činohry a moderní obrazivosti. Spektál tvoří čerství absolventi nebo studenti českých divadelních škol, kteří zde dostávají prostor k nezávislé tvorbě.

Žádné komentáře:

Okomentovat