neděle 29. ledna 2017

Těhotenství: sedmý měsíc s pupkem


Vím, píšu to s čím dál větším zpožděním, tohle jsou mé zážitky ze sedmého měsíce těhotenství. Bod číslo jedna, únava. Jestli vám někdo z okolí říká, že třetí trimestr už není žádná hitparáda, tak mu věřte. Ta únava se zdá být všudypřítomná, spát se mi chce prakticky pořád. Noční buzení na záchod a při každém otočení se na druhý bok mi zrovna nepřidává.

Naopak do karet paradoxně hrají výhružku lékařů ohledně rizikového těhotenství. Můj sedmý měsíc vyšel totiž na prosinec a na to pracovně nejvytíženější období. Objednávky na dortíky se hromadí, Vánoce se blíží, Sára má po prodělané mononukleoze čím dál více energie a začíná zase dost zlobit, a Kubík se rozhodl, že se začně chystat na svět... a já to přestávám zvládat. Riziko předčasného porodu mě opravdu vyděsilo a tak jsem si na konci sedmého měsíce opravdu lehla a přestala pracovat. Nakonec jsme odjeli na 14 dní na chatu do Pece a já se nechala hýčkat manželem.

Ono už bylo vlastně i na čase, na mateřskou se u nás odchází 8 až 6 týdnů před termínem porodu a já ho mám oficiálně 1. března. I tentokrát jsem udělala tu chybu, že jsem si myslela, že spoustu věcí můžu odložit až na třetí trimestr a zapomněla jsem, jak budu pak už nepoužitelná. Začala jsem si připadat jako inkubátor. Neschopná cokoliv dělat.

Kromě ztráty energie vás, ale čeká také poslední velký ultrazvuk, tedy kontrolní přeměčení miminka ve 30. týdnu. My jsme na něj jeli na otočku z hor, termíny, zvláště v Podolí jsou plné a většinou se musíte obrnit velkou trpělivostí při čekání až přijdete na řadu. I když se objednává na čas, nikdy nevíte, jak hodně se vyšetření před vámi protáhnou. Tentokrát jsme měli štěstí, Kuba šel se mnou a i když potvrdili, že Kubík už je hlavou dolu a pomalu se tlačí ven, snažili se nás také uklidnit tím, že všechny míry i váha jsou v pořádku. Kubík má na konci sedmého měsíce odhadovanou váhu 1,7 kg a já zůstávám ležet a přemlouvám ho, ať ještě zůstane.

Žádné komentáře:

Okomentovat