neděle 5. února 2017

Těhotenství: osmý měsíc s pupkem


Osmý měsíc jsem začala oslavou, o tom jaký byl můj první a dost možná poslední babyshower jsem se rozepsala v předešlém článku zde. Je to takový malý paradox, ještě ani není na světě a už měl první párty. I když je pravda, že oslavuje se spíš fakt, že jste těhotná, že je miminko v pořádku a vy se těšíte na jeho příchod. Myslím, že i přes mou stále přetrvávající únavu jsem si to moc užila a jsem ráda, že jsem do toho za pomoci Janičky z Great Moments šla.

Po delší době mě také čekala kontrola u mé gynekoložky a tedy taková ta těhotenská klasika - moč, tlak, váha... váha. Jo vlezla jsem na váhu a po tom co jsem měsíc kvůli riziku předčasného porodu ležela, a neběhala za Sárou, jsem se nestačila divit. Nějak to nabralo na obrátkách, celkem jsem od začátku těhotenství přibrala 18kg. Počítala jsem s tím, měla jsem to tak i se Sárou. Neděsí mě ani tak ta váha, ale spíš to, co mě bude po porodu čekat. Protože se Sárinkou jsme nakonec přibrala 20kg a do půlroku jsem byla na své původní váze a pak to šlo ještě dolu. To dítě mě prostě úplně vysálo a já věřím, že tělo tuší a tak si dělá zásobu, aby mělo pak z čeho brát. Takže se opravdu bojím, co mě čeká a jak náročné to s miminkem tentokrát bude.

Na kontrole se také ukázalo, že klidový režim se vyplatil, čípek se nezkracuje a momentálně nic nenaznačuje tomu, že bych měla začít rodit. Takže to nakonec vypadá na porodv termínu, max o týden dřív, uvidíme. Ale hodně mě to uklidnilo a navíc mě díky registraci ve speciální studii v podolské porodnici čekal ještě jeden velký ultrazvuk v 36. týdnu. Tam se potvrdilo, že Kubík je hlavičkou dolu, už tak dost pravděpodobně i zůstane a váží něco kolem 2,5 kg. Sárinka měla porodní váhu 3,2kg a podle mě to bylo naprosto ideální. Doufám, že to bude mít Kubík podobně, a nebude to teď na poslední chvíi nějak dohánět, na porod 4 kilového miminka se zrovna dvakrát necítím. Pevně věřím, že to i tentokrát zvládneme přirozenou cestou a doufám, že se nic nezkomplikuje a tatínek tam bude s námi.

Hodně se mě také ptáte na Sárinku a jak se těší. Myslím, že opravdu hodně, a že z ní bude skvělá starší ségra. Pořád se mě na Kubíka ptá, chce si o něm povídat, jaké to bude až tu bude s náma, co budeme dělat a tak podobně. Už se mnou začala i chystat výbavičku. Jen se samozžejmě vždycky nezapomene ujistit, že bude mít svoje hračky a ty její jí brát nebude.

Žádné komentáře:

Okomentovat